Number of the records: 1  

HALOFYTNÍ ROSTLINY A JEJICH MOŽNÉ VYUŽITÍ VE FYTOREMEDIACÍCH

  1. 1.
    0436389 - ÚEB 2015 RIV CZ cze J - Journal Article
    Moťková, Kateřina - Podlipná, Radka - Vaněk, Tomáš - Kafka, Z.
    HALOFYTNÍ ROSTLINY A JEJICH MOŽNÉ VYUŽITÍ VE FYTOREMEDIACÍCH.
    [Halophytes and Their Use in Phytoremediation.]
    Chemické listy. Roč. 108, č. 6 (2014), s. 586-591. ISSN 0009-2770. E-ISSN 1213-7103
    R&D Projects: GA MŠk(CZ) OC10028
    Institutional support: RVO:61389030
    Keywords : halophytic plants * phytoremediation * heavy metals
    Subject RIV: DK - Soil Contamination ; De-contamination incl. Pesticides
    Impact factor: 0.272, year: 2014
    http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2014_06_586-591.pdf

    Rostoucí lidská populace potřebuje ke svému nasycení stále intenzivnější zemědělství. Vzhledem k tomu, že poměrně velká část pevninského povrchu je pouštního nebo polopouštního charakteru (přibližně 6 %) a voda využitelná k zavlažování je především slaná, rostliny aklimatizované na podmínky vysokého zasolení budou v budoucnu nezastupitelným zdrojem nejen potravy, ale i krmiv, biopaliv, textilních vláken atd. Halofyty jsou rostliny schopné využít ke svému růstu vodu i s více než 0,5% obsahem soli. Adaptace rostlin k zasolení je dvojího druhu. V první řadě se jedná o dokonale řízený příjem solí pomocí vysoce selektivní plazmatické membrány, která brání pronikání nadbytečných iontů do buněk kořenů. Druhý adaptační mechanismus spočívá ve zvýšeném ukládání solí do vakuol, případně apoplastu, kdy část solí bývá transportována do nadzemní části a následně i vylučována na povrch listů. Vysoký osmotický tlak vakuolární šťávy pak musí být vyrovnáván zvýšenou koncentrací kompatibilních osmoticky aktivních látek (kvartérní amoniové soli, aminokyseliny, cukry) v cytosolu1. Slané mokřady zejména v přímořských oblastech jsou často kontaminovány z okolních průmyslových i obytných zón, z lodní dopravy a pod. Zemědělské i jiné půdy mohou být vážně kontaminovány i v důsledku nadměrného používání pesticidů a hnojiv. Fytoremediace jako nové biotechnologie využívají vyšší rostliny a asociované mikroorganismy k odstranění kontaminantů z půdy a z vod. Možnosti využití halofytních druhů rostlin, které jsou schopny růst a reprodukovat se i ve velmi nehostinných podmínkách, bylo navrženo pro fytoremediační technologie již v několika studiích. Dominantní role halofytů v akumulaci těžkých kovů v kontaminovaných mokřadech již byla popsána. Halofytní rostliny se díky svým vlastnostem hodí zejména pro fytostabilizace a fytoakumulace. Fytostabilizací rozumíme imobilizaci vodních a půdních kontaminantů pomocí rostlin, které současně zabraňují erozi.

    Halophyte plants, which tolerate high NaCl concentration during growth and reproduction, have developed different strategies to survive and complete their life cycles. Generally, their salinity tolerance consists in con- trolled uptake of Na+ and Cl–, their compartmentalization into vacuoles, and in protection of sensitive organelles such as nuclei or chloroplasts by production of stress proteins. Another important feature of salinity tolerance is production of various osmolytes such as proline, glycine, betaine, carbohydrates. There is a strong evidence that in many plants, unfavorable environmental conditions (drought, heat, cold, heavy metals, etc.) bring about the accumulation of proline, which serves not only as an osmotically active compound but also as a scavenger of reactive oxygen species (ROS). Phytoremediations uses living plants for accumulation or degradation of organic or inorganic pollutants from soil, water and air. Halophytic plants have been suggested as better adapted to cope with heavy metal stress. Hence they have a great potential in biotechnologies.
    Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0240135

     
    FileDownloadSizeCommentaryVersionAccess
    2014_Motkova_CHEMICKE LISTY_586.pdf12427.7 KBOtheropen-access
     
Number of the records: 1