Laudatio k devadesátinám profesora Viléma Prečana

0584648 - ÚSD 2024 CZ cze J - Journal Article
Suk, Jiří
Laudatio k devadesátinám profesora Viléma Prečana.
[Laudatio on the Ninetieth Birthday of Professor Vilém Prečan.]
Soudobé dějiny. Roč. 30, č. 1 (2023), s. 301-305. ISSN 1210-7050
Institutional support: RVO:68378114
Keywords : Vilém Prečan * Czech historiography * contemporary history
OECD category: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Method of publishing: Open access
https://sd.usd.cas.cz/pdfs/sod/2023/01/27.pdf

Dne 9. ledna 2023 oslavil devadesáté narozeniny československý a český historik Vilém Prečan, zakladatel a v letech 1990 až 1998 první ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. V tento den na slavnostním shromáždění v sídle ústavu pronesl historik Jiří Suk blahopřejnou řeč, jež znovu zazněla na oslavě, kterou na Prečanovu počest 17. ledna v pražské Vile Lanna uspořádal Badatelský nadační fond Anny a Jaroslava Krejčích společně s Knihovnou Václava Havla a Ústavem T. G. Masaryka. Řečník zdůraznil, že Vilém Prečan je vpravdě zakladatelem nejen jmenovaného ústavu, ale samotného oboru soudobých dějin v tehdejším Československu a České republice, a vyzdvihl tři momenty, v nichž se projevila Prečanova mimořádná schopnost spojovat vlastní intenzivní účast na historických událostech s jejich systematickou dokumentací, reflexí a interpretací podle pravidel historické vědy. Všechny tři jsou osobní historií jeho občanské angažovanosti, zároveň se staly jeho významnými badatelskými tématy a rodily se v nich počátky zdejších soudobých dějin jako nezávislé disciplíny. První bylo pražské jaro 1968, kdy Prečan spolu s kolegy z Historického ústavu ČSAV po invazi vojsk Varšavské smlouvy v takzvané Černé knize zaznamenával v pražských ulicích aktuální dramatické dění, za což zaplatil ztrátou profese, trestním stíháním a v roce 1976 odchodem do exilu. Druhou oblastí byla Prečanova mnohostranná součinnost s domácím disentem po vzniku Charty 77, jejíž činnost a význam po celou dobu v zahraničí zasvěceně osvětloval a propagoval. Jako třetí pilíř uvádí autor Prečanův příspěvek k vytváření předpokladů demokratické revoluce, spočívající především v založení a provozování Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury v bavorském Scheinfeldu, a současně jeho soustavné mapování tohoto fenoménu v mezinárodním kontextu. Autor připomíná rovněž neodmyslitelný podíl manželky Heleny Prečanové na díle profesora Prečana.

On 9 January 2023, Vilém Prečan, Czechoslovak and Czech historian, founder and first director of the Institute of Contemporary History of the Czech Academy of Sciences (from 1990 to 1998) celebrated his ninetieth birthday. On this day, at a festive gathering at the Institute, historian Jiří Suk delivered a congratulatory speech, which was again heard at a celebration held in Prečan's honour on 17 January at Villa Lanna in Prague, organized by the Anna and Jaroslav Krejčí Research Foundation together with the Václav Havel Library and the T. G. Masaryk Institute. The speaker stressed that Vilém Prečan was in fact the founder not only of the Institute, but of the field of contemporary history in Czechoslovakia and the Czech Republic, and highlighted three moments in which Prečan's extraordinary ability to combine his own deep involvement in historical events with their systematic documentation, reflection and interpretation according to the rules of historical scholarship was evident. All three became not only parts of his personal history of civic engagement, but also his main research topics and gave life to the beginnings of contemporary history as an independent discipline. The first was the Prague Spring of 1968, when Prečan, together with colleagues from the Institute of History of the Czechoslovak Academy of Sciences, recorded the dramatic events in the streets of Prague after the invasion of the Warsaw Pact troops in the so-called Černá kniha [Black Book]. This resulted in the loss of his profession, criminal prosecution, and finally, in his exile in 1976. The second moment was Prečan's multifaceted interaction with Czechoslovak dissent after the establishment of Charter 77. He became one of the most active advocates and promoters of the Charter's activities and significance abroad. As the third pillar, Suk mentions Prečan's contribution to the emerging preconditions for the democratic revolution, which consisted primarily in the establishment and running of the Czechoslovak Documentation Centre for Independent Literature (Československé dokumentační středisko nezávislé literatury, ČSDS) in Scheinfeld, Bavaria, as well as in his systematic mapping of this phenomenon in the international context. The speaker also mentions the essential and inherent contribution of Prečan's wife Helena, to his work.
Permanent Link: https://hdl.handle.net/11104/0352532