Skryté kulturní hodnoty chráněných území

0580467 - ARÚ 2024 RIV CZ cze K - Conference Paper (Czech conference)
Fišer, J. - Novák, David - Šmejda, L.
Skryté kulturní hodnoty chráněných území.
[Hidden cultural values of the protected areas.]
Člověk, stavba a územní plánování 16. Sborník z konference. Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, 2023 - (Kugl, J.), s. 189-205. ISBN 978-80-01-07215-8. ISSN 2336-7687. E-ISSN 2336-7695.
[Člověk, stavba a územní plánování /16./. Praha (CZ), 16.11.2022-16.11.2022]
Research Infrastructure: AIS CR III - 90231
Institutional support: RVO:67985912
Keywords : past human activities * archaeology * protected natural sites * landscape history * land use
OECD category: Archaeology
Method of publishing: Open access
https://csup.uzemi.eu/Include/Data/getfile.php?id=801&db=csup

Kulturní charakter krajiny vyplývá nejen z její současné hospodářské struktury, ale také z antropogenní minulosti, která se odráží v četných památkách, jež ukazují, že lidé v minulosti využívali i tu část krajiny, která je nyní chráněna pro své přírodní hodnoty. Intenzita těchto činností však byla spojena s obecnými strategiemi osídlení, které výrazně respektovaly geomorfologické charakteristiky krajiny. Velkoplošná chráněná přírodní území se vyznačují výjimečnými krajinnými prvky nebo významnými přírodními hodnotami. I v těchto částech krajiny byl minulý vliv člověka významný a zanechal zde své stopy. Intenzita a specifika tohoto vlivu jsou v článku prezentovány na základě archeologických dat. Archeologická data byla zpracována do rastru, jehož hodnoty jsou vztaženy k počtu archeologických období přítomných v daném území. Chráněná krajina byla lidmi využívána spíše sporadicky a nárůst aktivity lze spojit až s obdobím středověku a novověku. Plochy nechráněné krajiny byly v minulosti využívány intenzivněji. Vysvětlení tohoto rozdílu však není založeno na sociálních preferencích, ale na geomorfologické struktuře chráněné krajiny a s ní spojené historii osídlení.

The cultural character of the landscape stems not only from its current economic structure but also from the anthropogenic past reflected in numerous relics, which show that people in the past also used the part of the landscape that is now protected for its natural values. However, the intensity of these activities was linked to general settlement strategies with a strong respect to the geomorphological characteristics of the landscape. Large-scale protected natural areas are characterised by exceptional landscape features or significant natural values. Even in these parts of the landscape, past human influence was significant and left its traces. The intensity and specifics of this influence are presented in the paper on the basis of archaeological data. The archaeological data were processed into a grid whose values are related to the number of archaeological periods present in the given area. The protected landscape was used by people rather sporadically and the increase in activity can only be associated with the mediaeval and modern periods. Areas of the unprotected landscape were more intensively used in the past. However, the explanation for the difference is not based on social preferences but on the geomorphological structure of the protected landscape and its associated settlement history.
Permanent Link: https://hdl.handle.net/11104/0349267