Knize knih vstříc. Herbornský encyklopedismus a konstelace Komenský-Leibniz

0579542 - FLÚ 2024 RIV CZ cze B - Monography
Pavlas, Petr
Knize knih vstříc. Herbornský encyklopedismus a konstelace Komenský-Leibniz.
[Towards the Book of Books. The Herborn Encyclopaedism and the Comenius-Leibniz Constellation.]
Praha: Filosofia, 2023. 200 s. ISBN 978-80-7007-754-2
R&D Projects: GA ČR(CZ) GA19-02938S
Institutional support: RVO:67985955
Keywords : encyclopaedia * encyclopaedism * metaphor * Herborn * Comenius * Leibniz * Alsted * Bisterfeld
OECD category: Philosophy, History and Philosophy of science and technology
https://filosofia.flu.cas.cz/publikace/588

Tato monografie má dvě tematické části. Po úvodu do metodologie práce (kap.2.1), kterou nazýváme dějinami kulturních idejí, seznamuje první část (kap.2-4) čtenáře s předosvícenskými intelektuálními dějinami encyklopedismu, přesněji řečeno s genezí encyklopedie jako kulturní ideje z několika konkrétních kognitivních metafor. Je konkrétně zdokumentováno, jakou roli v tomto ohledu sehrály kognitivní metafory a metonymie u myslitelů antiky, středověku a renesance, ale zejména u myslitelů Herbornského okruhu. Jedná se zejména o metafory jako OKROUHLÝ SVĚT/OKROUHLÉ POZNÁNÍ, ROZENÍ BOHA, VTĚLENÍ SLOVA, ZBOŽŠTĚNÍ ČLOVĚKA, ABECEDA MYSLI/VĚCÍ atd. Metodologicky se práce opírá o kognitivní teorii metafor (CMT) George Lakoffa a Marka Johnsona, dějiny metafor Ericha Rothackera (1888-1965), metaforologii Hanse Blumenberga (1920-1996), historickou sémantiku Reinharda Kosellecka (1923-2006) a výzkum konstelací Marcela Stamma a Martina Mulsowa. Zatímco první část knihy kognitivní metafory zkoumá, druhá část je sama využívá jako primární interpretační a narativní nástroj, neboť podrobně analyzuje (kap.5) prosopografickou konstelaci postav kolem dvojice encyklopedistů Komenský-Leibniz. Touto konstelací se míní síť intelektuálů, která spojuje Komenského a Leibnize, aniž by však tito intelektuálové byli vždy a ve všech případech aktéry procesu ideace (přenosu idejí), tj. aniž by nutně byli činiteli, jejichž prostřednictvím Leibniz Komenského ideje recipoval. Z intelektuálně-prosopografického hlediska jsou hlavním předmětem této knihy herbornští encyklopedisté (tzv. “herbornské trojhvězdí”): Johann Heinrich Alsted (1588-1638), Johann Heinrich Bisterfeld (1605-1655) a Jan Amos Komenský (1592-1670) a také na ně navazující Gottfried Wilhelm Leibniz (1646-1716). Záběr knihy však zahrnuje i řadu dalších osobností, klíčových pro vznik raně novověkého encyklopedismu. Diachronně k nim patří Raimund Lull (1232-1315), Bonaventura z Bagnoregia (1221-1274) a Mikuláš Kusánský (1401-1464): synchronně pak mimo jiné Valentin Weigel (1533-1588), Johann Arndt (1555-1621) a Heinrich Khunrath (1560-1605). Z hlediska intelektuální geografie se studie zaměřuje především na střední Evropu, která se zde těší mimořádnému významu a pozornosti, i když je zohledněn širší evropský kontext.

This book-length study has two thematic parts. After an introduction to the methodology of the work (chap.2.1), which we call the history of cultural ideas, the first part (chap.2-4) introduces the reader to the pre-Enlightenment intellectual history of encyclopaedism, more precisely to the genesis of encyclopaedia as a cultural idea from a few specific cognitive metaphors. Specifically, it is documented what role cognitive metaphors and metonymies played in this process among thinkers of antiquity, the Middle Ages, and the Renaissance, but especially among thinkers of the Herborn circle. The metaphors and metonymies in question are at the intersection of mathematics, philosophy, and theology: CIRCULAR WORLD/KNOWLEDGE, GENERATION OF THE WORD, INCARNATION OF GOD, DEIFICATION OF MAN, ALPHABET OF THOUGHTS/THINGS, etc. The methodology of the work draws on George Lakoff and Mark Johnson’s cognitive metaphor theory (CMT), Erich Rothacker’s (1888-1965) history of metaphors, Hans Blumenberg’s (1920–1996) metaphorology, Reinhard Koselleck’s (1923–2006) historical semantics, and Marcel Stamm and Martin Mulsow’s research in constellations. While the first part of the book explores cognitive metaphors, the second part itself uses them as a primary interpretive and narrative tool, as it analyses in detail (chap.5) a prosopographical constellation of figures around the couple of encyclopaedists Komenský–Leibniz. What is meant by that constellation is the network of intellectuals that link Comenius and Leibniz together, but without these persons always and in all cases being actors in the process of ideation (transmission of ideas), i.e., without necessarily being the agents through which Leibniz received Comenian ideas. From such an intellectual-prosopographical point of view, then, the main subject of this book are the Herborn encyclopaedists (alias: the three Herborn stars): Johann Heinrich Alsted (1588–1638), Johann Heinrich Bisterfeld (1605–1655), Jan Amos Komenský (1592–1670) and their successor Gottfried Wilhelm Leibniz (1646–1716). However, the scope of this book also extends to many other persons, key figures to the emergence of early modern encyclopaedism. Diachronically, these include Raimund Lull (1232–1315), Bonaventure of Bagnoregio (1221–1274), and Nicholas of Cusa (1401–1464): synchronically, Valentin Weigel (1533–1588), Johann Arndt (1555–1621), and Heinrich Khunrath (1560–1605) among others. From the perspective of intellectual geography, the study focuses primarily on Central Europe, which enjoys exceptional.
Permanent Link: https://hdl.handle.net/11104/0348369