Studium ruských dějin a retrospektivní forma jejich výuky jako nástroj poznání nesvobody, despocie a totalitarismu

0578299 - HÚ 2024 RIV SK cze J - Journal Article
Vlček, Radomír
Studium ruských dějin a retrospektivní forma jejich výuky jako nástroj poznání nesvobody, despocie a totalitarismu.
[The study of Russian history and the retrospective form of its teaching as an instrument of knowledge of oppression, despotism and totalitarianism.]
Kultúrne dejiny. Roč. 13, č. 2 (2022), s. 5-52. ISSN 1338-2209
Institutional support: RVO:67985963
Keywords : czech historiography * study of Russian history * freedom * teaching of the history * retrospective teaching
OECD category: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Method of publishing: Open access
http://kulturnedejiny.ku.sk/new/

Stať je zaměřena na tradice českého odborně historického zájmu o minulost geopolitického prostoru Ruska a Sovětského svazu, zejména na ty, jež se zaměřovaly na nejnovější dějiny (Zeitgeschichte). Upozorňuje zejména na poznávání geneze, proměn a postavení ruského / sovětského státu ve smyslu odhalování kořenů a projevů nesvobody, despocie a totalitarismu v geopolitickém prostoru Ruska / Sovětského svazu. Sleduje rovněž způsob, jakým se české dějepisectví s fenomény typu Ruská říše, Sovětské impérium, Autoritativní moc a dalšími v průběhu desítiletí (a staletí) vypořádávalo a jakými tematickými i metodologickými proměnami při tom procházelo. Pro nejnovější období konfrontuje historiografický pohled s politologickým a kriticky hodnotí absenci některých stěžejních témat. Podotýká, že nedostatek jejich zpracování českými historiky je v českém prostoru alespoň zčásti nahrazován překlady zahraniční produkce. Studie věnuje zvýšenou pozornost druhé polovině 20. století, v níž bylo toto bádání vlivem tzv. marxisticko-leninské metodologie deformováno a tematicky ochuzováno. Upozorňuje přitom na změny, které v tomto směru nastaly vlivem Sametové revoluce a následného politického vývoje v Československu / České republice. Pozitivně hodnotí svobodnou volbu témat, jež nastala po změnách v listopadu 1989. Současně však zmiňuje podceňování historiografického studia komplexu dějin Ruska ve smyslu hledání kořenů a konkrétních projevů nesvobody, despocie a totalitarismu, zejména co se týče 20. století s vyústěním do nejnovější doby. Absenci témat, a to nejen přímo spojených s nesvobodou, despocií a totalitarismem spatřuje ve výuce na všech stupních škol. Jeden z důvodů, proč tomu tak je, vidí v nedostatku času a prostoru, protože témata z nejnovějších dějin jsou obvykle řazena až na konec výukových cyklů. Autor proto v závěru studie navrhuje využít retrospektivní formu výuky, jež by nejprve seznámila žáky a studenty s aktuálním děním a od něj se postupně vracela k pojednání o klíčových událostech, jež následný proces vytvářely.

This article analyses traditions of Czech historiographic discourse concerning the geopolitical area of Russia and the Soviet Union, focusing especially on those concerning contemporary history (Zeitgeschichte). In particular, it draws attention to the recognition of the genesis, transformations and position of the Russian / Soviet state in the sense of revealing the roots and manifestations of oppression, despotism and totalitarianism in the geopolitical area of Russia / the Soviet Union. It also observes the way in which Czech historiography approached phenomena such as the Russian Empire, Soviet Empire, Authoritarian Power and others over the course of decades (and centuries), as well as the thematic and methodological changes it underwent during the process. Concerning the most recent period, it confronts the historiographical view with political science and critically evaluates the absence of certain crucial themes. It notes the absence of Czech works focusing on this time period, as well as the absence of such works being at least partially compensated by translations of foreign production. The study pays special attention to the second half of the 20th century when such research was being deformed and thematically impoverished due to the so-called Marxist-Leninist methodology. It also draws attention to the changes that occurred in the field following the Velvet Revolution and the subsequent political development in Czechoslovakia / the Czech Republic. The possibility of free choice of topics that occurred after the changes in November 1989 is recognized as especially positive. At the same time, however, the article notes the insufficiency of Czech historiographical focus on the complex history of Russia in the sense of searching for roots and particular manifestations of oppression, despotism and totalitarianism, with special regard to the 20th century and its impact on the present day and the absence of any such topics (not necessarily directly related to oppression, despotism and totalitarianism) on all levels of the education system. A general lack of time and spotlight is identified as one of the reasons, as topics from recent history are usually arranged at the very end the end of teaching cycles. Therefore, at the end of the article, the author proposes to use a retrospective form of teaching that would first acquaint students with current events and, subsequently, gradually pace back to discuss the key events that created the consequent process.
Permanent Link: https://hdl.handle.net/11104/0347317