Vimalakírtiho sútra. Učení o nepředstavitelném vysvobození. S komentáři

0577693 - OÚ 2024 RIV CZ cze T - Translation
Vihan, Jan
Vimalakírtiho sútra. Učení o nepředstavitelném vysvobození. S komentáři.
[Vimalakirti Sutra. The teaching of inconceivable liberation. With commentaries.]
[Vimalakírtinirdéša]. - Praha: DharmaGaia, 2023. Prameny buddhismu, 6. ISBN 978-80-7436-136-4
Institutional support: RVO:68378009
Keywords : emptiness * non-duality * vimalakirti
OECD category: Philosophy, History and Philosophy of science and technology

V 1. století př. n. l. se začínají v severní Indii objevovat nové texty, které zásadním způsobem přepisují zavedenou buddhistickou tradici. Literárním skvostem mezi těmito tzv. mahájánovými spisy je Vimalakírtiho sútra (konec 1. stol. n. l.), jejíž ústředním tématem je dodnes převratná myšlenka neduality vnímání. Zatímco v Indii se tento zdramatizovaný výklad nauky netěšil širší oblibě, jeho úspěch ve východní Asii byl dechberoucí. Důvodem této popularity, která ale nikdy nepřerostla v kult, může být fakt, že zatímco většina buddhistických spisů je přímočarým dialogem Buddhy s některým z jeho žáků, Vimalakírtiho sútra se vyznačuje zápletkou a propracovaným dějem, jehož hlavním protagonistou není putující asketa Šákjamuni, ale laický stoupenec mahájány ponořený do světa plného nedokonalostí. Jednou z těchto nedokonalostí je „nemoc“, kterou na sebe Vimalakírti v samém začátku sútry bere a od níž se následně odvíjí celá filozofická diskuze. Ta svou bohatou představivostí a propojením různých světů bortí zavedené představy svých aktérů o čase, prostoru a o tom, co lze, či nelze vyjádřit jazykem. Překlady Vimalakírtiho sútry do západních jazyků až donedávna vycházely výhradně z čínských a tibetských interpretací sútry, naproti tomu český překlad je převodem nově objeveného (1999) sanskrtského rukopisu. Ke kořenovému textu je pak přidán výběr z komentářů slavného překladatele do čínštiny Kumáradžívy a jeho dvou spolupracovníků, který tvoří druhou část knihy. Samotný text je doplněn poznámkami, předmluvou a doslovem překladatele.

In the 1st century BC, new texts begin to appear in northern India that fundamentally rewrite the established Buddhist tradition. The literary jewel among these so-called Mahayana writings is the Vimalakīrti Sutra (late 1st century CE), whose central theme is the still revolutionary idea of the non-duality of perception. While this dramatized interpretation of the doctrine did not enjoy widespread popularity in India, its success in East Asia was breathtaking. The reason for this popularity, which has never developed into a cult, may be that while most Buddhist writings are straightforward dialogues between the Buddha and one of his disciples, the Vimalakīrti Sutra is characterized by a plot and an elaborate storyline whose protagonist is not the wandering ascetic Shakyamuni but a lay follower of the Mahayana immersed in a world full of imperfections. One of these imperfections is the 'sickness' that Vimalakirti takes upon himself at the very beginning of the sutra and from which the entire philosophical discussion subsequently unfolds. The latter, with its rich imagination and interconnection of different worlds, disrupts the established ideas of its actors about time, space and what can or cannot be expressed through language. Until recently, translations of the Vimalakīrti Sutra into Western languages have been based exclusively on Chinese and Tibetan interpretations of the sutra, whereas the Czech translation is a translation of a newly discovered (1999) Sanskrit manuscript. The root text is then accompanied by a selection of commentaries by the famous Chinese translator Kumarajiva and his two collaborators, which form the second part of the book. The text itself is accompanied by notes, a preface and an afterword by the translator.
Permanent Link: https://hdl.handle.net/11104/0346818