Republikánská antropologie jako komunita praxe. Mezi politickou ideologií Kuomintangu a formováním národa pomocí etnografického výzkumu v jihozápadní Číně

0576173 - OÚ 2024 RIV CZ cze J - Journal Article
Karlach, Jan
Republikánská antropologie jako komunita praxe. Mezi politickou ideologií Kuomintangu a formováním národa pomocí etnografického výzkumu v jihozápadní Číně.
[Republican-era anthropology as a community of practice. Between the political ideology of the Kuomintang and nation-making through ethnographic research in Southwest China.]
Český lid = Czech Ethnological Journal. Roč. 110, č. 3 (2023), s. 349-369. ISSN 0009-0794. E-ISSN 2570-9216
Grant - others:AV ČR(CZ) LQ300211901
Program: Prémie Lumina quaeruntur
Institutional support: RVO:68378009
Keywords : China * anthropology * ethnology * ethnography * Chinese nation * indigenization of science * community of practice
OECD category: Antropology, ethnology
Method of publishing: Open access
https://toolkit.ecn.cz/img_upload/aefc7cb64ddcad05a6beaedd2bcfcafc/2023_3_349-369.pdf

Článek analyzuje práci první generace čínských antropologů, kteří koloniální vědu v návaznosti na činnost intelektuálů z období konce císařství indigenizovali prostřednictvím kontaktů s evropskými a americkými kolegy, na pozadí historického, politického a ideologického kontextu období vlády Čínské republiky (1911–1949). Z analýzy vyplývá, že ačkoliv byli čínskou historiografií ex post vyprofilováni jako členové dvou soupeřících škol, antropologové tvořili vědomostní komunitu praxe orientovanou na terénní výzkum, ve které společně otevírali diskurzivní prostor nejen pro konfrontaci s nepřítelem za 2. sino-japonské války, ale i pro kritické nazíraní na rasově-asimilační národnostní politiku vládnoucího Kuomintangu. V debatách se vzájemně konfrontovali se svými odlišnými přístupy, které produkovaly různá pojetí identity jednotného čínského národa, jehož zformování bylo jejich společným cílem. Z východisek republikánské antropologie čerpá inspiraci i současná čínská národnostní politika.

The article examines the work of the first generation of Chinese anthropologists, who emulated the late-Qing intellectuals in the indigenization of colonial science through contacts with European and American colleagues. The analysis is set against the backdrop of the historical, political and ideological context of the Republic of China (1911–1949). Although the Chinese historiography ex-post profiled the anthropologists as members of two competing schools, the article argues that they rather formed a fieldwork-oriented community of practice. Within this loose community, they opened up a discursive space not only for confrontation with their common enemy during the Second Sino-Japanese War but also for a critical interrogation of the racial assimilationist ethnic policies of the ruling Kuomintang. With their different approaches, the debates among them produced various conceptualizations of their common goal: a unified Chinese nation.
Permanent Link: https://hdl.handle.net/11104/0345761