Vojenská služba v interdisciplinární perspektivě

0569218 - HÚ 2023 RIV CZ cze M - Monography Chapter
Kessler, Vojtěch - Šrámek, J.
Národ ve zbrani aneb kterak pruský učitel porazil u Hradce Králové rakouského sedláka...?
[A nation in arms, or how prussian teacher defeated in 1866 an austrian peasant?]
Vojenská služba v interdisciplinární perspektivě. Dolní Břežany: Scriptorium, 2022 - (Wohlmuth, P.), s. 11-31. Militaria academica, 1. ISBN 978-80-7649-047-5
Institutional support: RVO:67985963
Keywords : militarization * conscription * Austro-Prussian War 1866
OECD category: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Ve většině textů zabývajících se prusko-rakouskou válkou se zdůrazňuje skutečnost, že zatímco rakouskou armádu tvořili rekruti získaní na bázi konskripce, pruská vojska vzešla z povinné vojenské služby. Rakouský konskripční systém nahradil ve druhé polovině 18. století v romantizujících představách velmi populární verbování a představoval vlastně seznamy pevně stanovených počtů rekrutů na dané lokality. Armádu tak tvořili převážně branci z venkovských lokalit z nižších sociálních vrstev a s minimální úrovní vzdělání. To sice představovalo fyzicky zdatnou a lehce tvarovatelnou masu, ale v konkurenci s armádami občanů modernizujících se států tato masa, coby funkční a moderní komplex, selhávala. Mnoho autorů tuto skutečnost přikládá jako těžkou tonáž na misky vah, jež vedle dalších faktorů vychýlily jazýček směrem k jednoznačnému pruskému vítězství ve válce v roce 1866. Potvrzení této kauzální souvislosti pak spatřují v poválečné reformě rakouské (rakousko-uherské) armády, která také následně přešla na systém povinné vojenské služby. Nicméně podobné závěry jsou značně zjednodušující a příliš se spoléhají na normu, zatímco praxe byla jevem mnohem složitějším a hlubším. O důvodech, proč byla pruská společnost na rozdíl od rakouské prodchnuta militarismem a proč „u Hradce porazil pruský učitel rakouského čeledína v kaiserrocku“, pojednává následující text.

Most texts dealing with the Austro-Prussian War stress the fact that while the Austrian army was made up of recruits obtained by conscription, the Prussian troops were raised from compulsory military service. The Austrian conscription system was replaced in the second half of the 18th century romanticized notions of conscription and was in effect lists of fixed numbers of recruits for given locations. The army was thus largely made up of recruits from rural locations from lower social classes and with minimal education. This admittedly represented a physically fit and easily moldable mass, but in competition with armies the citizens of modernising states, this mass, as a functional and modern complex, was failing. Many authors put this fact as a heavy weight on the scales, which, along with other factors that tipped the balance towards a clear Prussian victory in the war of 1866. They then see confirmation of this causal link in the post-war reform of the Austrian (Austro-Hungarian army, which also subsequently switched to a system of compulsory military service. However, such conclusions are highly simplistic and rely too much on the norm, whereas in practice was a much more complex and profound phenomenon. The reasons why Prussian society was on unlike Austrian society was imbued with militarism and why „at Hradec, a Prussian teacher defeated an Austrian chaise lord in kaiserrock“, are discussed in the following text.
Permanent Link: https://hdl.handle.net/11104/0340595