Oddech a zahálka. Čas bez práce ve středověké Evropě

0569099 - FLÚ 2024 RIV CZ cze M - Monography Chapter
Šorm, Martin
Dovolená v Indii? Svoboda od práce, víra, štěstí a staročeský orientalismus.
[Holiday in India? Work-free life, faith, happiness and Old Czech orientalism.]
Oddech a zahálka. Čas bez práce ve středověké Evropě. Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 2022 - (Bažant, V.; Korecká, L.; Šorm, M.; Turek, M.), s. 261-269. ISBN 978-80-7422-892-6
Research Infrastructure: LINDAT/CLARIAH-CZ - 90101
Institutional support: RVO:67985955
Keywords : medieval orientalism * Alexandre the Great * Czech medieval literature
OECD category: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
https://www.nln.cz/knihy/oddech-a-zahalka-cas-bez-prace-ve-stredoveke-evrope/

Autor se věnuje středověké konstrukci náboženských, ale právě i „pracovních“, resp. „zahálčivých“ identit na příkladu románu o Alexandrovi Velikém. Věnuje se reprezentacím kontaktu mezi řeckým polyteistou a indickými monoteisty (bráhmany), kteří byli obvykle prezentováni jako vrcholně šťastní – nezatížení trestem práce. Inspirován statí Waltera Benjamina o zahálce a volném čase autor interpretuje středověké orientalistické fantazie o bráhmanech jako nástroj, s jehož pomocí mohla tehdejší společnost sebekriticky mapovat svá vlastní selhávání. Jak nedostatečná víra, tak utrpení spjaté s těžkou prací byly projektovány do postavy dávného pohanského dobyvatele, naopak model vlastního lepšího já byl odsouván do smyšleného orientu.

On the basis of the romance about Alexander the Great, the author explores how in the Middle Ages religious identities – but also “workrelated” and “idle” ones – were constructed. He discusses the representations of contact between the Greek polytheist and Indian monotheists (Brahmins), who were usually depicted as supremely blissful, free from the punishment of work. Inspired by Walter Benjamin’s essay on idleness and free time, Šorm interprets medieval Orientalist fantasies about Brahmins as a tool which contemporary society could use to inspect and criticize its own shortcomings. Lack of faith together with the suffering of hard labor were projected into the figure of the ancient pagan conqueror, whereas the model of a better self was displaced into an imagined Orient.
Permanent Link: https://hdl.handle.net/11104/0342826