Nízké mzdy v Česku: Ekonomické a sociální souvislosti

0568906 - SOÚ 2023 RIV CZ cze B - Monography
Fialová, Kamila
Nízké mzdy v Česku: Ekonomické a sociální souvislosti.
[Low wages in the Czech Republic: economic and social context.]
Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2022. 114 s. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky. ISBN 978-80-88018-43-8
Institutional support: RVO:68378025
Keywords : low wages * convergence * low pay persistence * inequality
OECD category: Applied Economics, Econometrics

Cílem studie je vyplnit tuto mezeru v současném vědeckém poznání oblasti nízkých mezd v Česku a poskytnout detailní a systematický pohled na tuto problematiku nízkých. Studie zapadá do širšího výzkumu nerovnosti a přispívá specifickým pohledem na jednu z jejích stránek v konkrétním prostředí Česka. Studie nejprve z makroekonomického pohledu mapuje nízkou celkovou mzdovou hladinu v Česku v širších ekonomických souvislostech. Vedle historického vývoje od počátku ekonomické transformace nastiňuje i širší srovnání s vývojem v ostatních zemích regionu a v západoevropských zemích. Dále diskutuje faktory, které jsou považovány za hlavní determinanty nízké mzdové hladiny, a také zasazuje problematiku determinace mezd do širšího institucionálního rámce. Následně jsou představeny možné způsoby měření nízkých mezd a zaměstnanosti za nízké mzdy, včetně dostupných datových zdrojů a zde používaných individuálních dat z šetření European Union-Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC). Práce za nízké mzdy je poté představena v širších teoretických a empirických souvislostech, jsou popsány její hlavní determinanty. Pozornost je věnovaná prezistenci nízkých mezd a mzdové mobilitě a také vztahu k chudobě. V další části studie je zmapován vývoj podílu zaměstnanců pracujících za nízké mzdy a celkové mzdové nerovnosti v Česku na základě agregátních dat. Následně je na vzorku individuálních dat EU-SILC nastíněn podrobný obrázek toho, jaké jsou charakteristiky nízkoplacených zaměstnanců v Česku, a to jak na úrovni individuální, tak z pohledu domácností. Detailně jsou také zkoumány pravděpodobnosti přechodu zaměstnanců z nízkoplacených zaměstnání do zaměstnání lépe placených. Nakonec, analytická část vychází z výsledků roviny deskriptivní a na základě metod používaných v předchozím vědeckém výzkumu je jejím cílem odhalit (i) jaké jsou determinanty práce za nízké mzdy v Česku a (ii) do jaké míry nízkoplacená zaměstnání předurčují zaměstnance k tomu, aby zůstali málo placeni i v budoucnu, a to bez ohledu na jejich individuální charakteristiky nebo charakteristiky zaměstnání.

The aim of the study is to fill this gap in the current scientific understanding of low wages in the Czech Republic and to provide a detailed and systematic view of the issue of low wages. The study fits into the broader research on inequality and contributes a specific perspective on one of its aspects in the particular setting of the Czech Republic. The study first maps the low overall wage level in the Czech Republic from a macroeconomic perspective in a broader economic context. In addition to historical developments since the beginning of the economic transformation, it also outlines broader comparisons with developments in other countries in the region and in Western European countries. It also discusses the factors that are considered to be the main determinants of low wage levels and places the issue of wage determination in a broader institutional framework. Possible ways of measuring low wages and low-wage employment are then presented, including available data sources and the individual data used here from the European Union-Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC) survey. Low-wage work is then presented in a broader theoretical and empirical context, and its main determinants are described. Attention is paid to the prevalence of low wages and wage mobility, as well as the relationship with poverty. The next part of the study maps the evolution of the share of employees working for low wages and overall wage inequality in the Czech Republic based on aggregate data. Subsequently, a detailed picture of the characteristics of low-wage workers in the Czech Republic, both at the individual and household level, is sketched using a sample of individual EU-SILC data. The probabilities of employees moving from low-paid to higher-paid jobs are also examined in detail. Finally, the analytical part draws on the results of the descriptive level and, based on methods used in previous academic research, aims to reveal (i) what are the determinants of low-wage work in the Czech Republic and (ii) to what extent low-wage jobs predispose employees to remain low-paid in the future, regardless of their individual or job characteristics.
Permanent Link: https://hdl.handle.net/11104/0340184