Hrad nebo pravěké hradiště? Stávající znalosti o lokalitě Velešín – Kamenná věž (okr. Český Krumlov)

0567563 - ARÚ 2023 RIV CZ cze J - Journal Article
Hlásek, Daniel - Čapek, L. - Světlík, Ivo
Hrad nebo pravěké hradiště? Stávající znalosti o lokalitě Velešín – Kamenná věž (okr. Český Krumlov).
[A stronghold or a prehistoric hillfort? Current knowledge on the site of Velešín – Kamenná věž (Český Krumlov district).]
Archeologické výzkumy v jižních Čechách. Roč. 35, č. 1 (2022), s. 41-81. ISSN 0231-8237
R&D Projects: GA MŠMT EF16_019/0000728
Research Infrastructure: AIS CR II - 90134
Institutional support: RVO:67985912 ; RVO:61389005
Keywords : fortification * radiocarbon dating * surface survey * prehistory * High Middle Ages
OECD category: Archaeology; Atomic, molecular and chemical physics (physics of atoms and molecules including collision, interaction with radiation, magnetic resonances, Mössbauer effect) (UJF-V)
Method of publishing: Limited access

Článek prezentuje soudobé znalosti o polykulturní lokalitě Velešín – Kamenná věž. Ta se nachází na podlouhlé úzké ostrožně vydělené čtyřmi příčnými příkopy a výrazným pahrbkem. Tradičně se o lokalitě uvažovalo jako o hradu. Archeologické výzkumy pahrbku z let 1976 a 2018 a povrchové sběry na lokalitě doložily osídlení polohy v eneolitu, starší době bronzové, době halštatské a vrcholném středověku. Pahorek je částečně přírodního původu, ale v pravěku (nejpozději v době halštatské) na něm byla zbudována kamenná konstrukce – hradba. Její destrukce mohla být využita při stavbě krátkodobě existujícího vrcholně středověkého objektu, jehož konstrukce však nezanechala výraznější archeologické stopy. Nejintenzivněji byla poloha využita ve starší době bronzové, z níž pochází většina z nalezené pravěké keramiky, ale také soubor bronzové industrie a doklad metalurgie.

The article presents current knowledge pertaining to the multiperiod site of Velešín – Kamenná věž. It is situated on an elongated promontory separated from surrounding terrain by four transverse ditches and a prominent hillock. The site used to be regarded as a stronghold. Archaeological excavations of the hillock in the years 1976 and 2018 as well as fieldwalking demonstrated human occupation of the location in the Aeneolithic, Early Bronze Age, Hallstatt period and High Middle Ages. The hillock is partially of natural origin, but in prehistory (during the Hallstatt period at the latest), a stone structure/defensive wall was constructed on it. Its rubble could have been used to erect a short-lived high medieval building whose structure did however not leave any distinct archaeological traces. The site was most intensively occupied in the Early Bronze Age from which the majority of the discovered potsherds date. Also, an assemblage of bronze objects and evidence for metallurgy are known for this period.
Permanent Link: https://hdl.handle.net/11104/0338853