Přesvědčit bez přesvědčování. Postava zákonodárce ve „Společenské smlouvě”

0566290 - FLÚ 2023 RIV CZ cze J - Journal Article
Fořtová, Hana
Přesvědčit bez přesvědčování. Postava zákonodárce ve „Společenské smlouvě”.
[To Persuade without Convincing. The Figure of the Legislator in the “Social Contract”.]
Filosofický časopis. Roč. 70, č. 4 (2022), s. 701-721. ISSN 0015-1831
Institutional support: RVO:67985955
Keywords : Jean-Jacques Rousseau * legislator * convincing * social contract * laws
OECD category: Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Impact factor: <0.1, year: 2022
Method of publishing: Open access
https://doi.org/10.46854/fc.2022.4r.701

Článek se zabývá postavou zákonodárce v Rousseauově Společenské smlouvě (II, 7) se zřetelem k rozboru obratu, jimž Rousseau uvádí úkol zákonodárce přivést lidi k přijetí zákonů: „přesvědčit bez přesvědčování“. Po uvedení do problematiky role zákonodárce coby nositele autority ukazujeme pomocí jazykového rozboru na odlišný význam sloves použitých pro vyjádření přesvědčování, a to pomocí racionálních argumentů (convaincre), nebo apelem na city a vnitřní přesvědčení (persuader). Výjimečnost zákonodárce se ukazuje v tom, že se ve svém úkolu přesvědčit lidi a dovést je k přijetí zákonů uchyluje ke lži. V závěrečné části článku analyzujeme, jak Rousseau na jazykové úrovni odlišuje dva okamžiky vzniku politické společnosti, které v jeho politickém díle nalezneme, tedy okamžik přechodu od přirozeného do občanského stavu v Rozpravě o původu a základech nerovnosti mezi lidmi a ustavení obecné vůle skrze pakt a následné přijetí zákonů ustavujících politické těleso ve Společenské smlouvě.

The article addresses the figure of the legislator in Rousseau’s Social Contract (II, 7), and that with regard to an analysis of the turnabout by which Rousseau states the task of the legislator: to bring people to accept laws, that is, “to persuade without convincing.” After introducing the problematic of the role of the lawgiver as a bearer of authority, we point, with the help of linguistic analysis, to the different meaning of the verbs used to express convincing, either by means of rational arguments [convaincre] or with an appeal to feelings and inner convictions [persuader]. The exceptionality of the legislator is then shown in the fact that, in the course of fulfilling his task to persuade people and guide them to adopt laws, he resorts to pretense and, by his manner, to lies. In the final part of the article, we analyze how on the linguistic level Rousseau in his political work differentiates the two moments of the emergence of political society, i.e. the moment of transition from the natural to the civil state in the Discourse on the Origin and Foundations of Inequality Among Men and the establishment of the general will through the pact and the subsequent adoption of laws establishing a citizen body in the Social Contract.
Permanent Link: https://hdl.handle.net/11104/0338447