Nasycenost povodí před silnými srážkami a povodněmi v Česku

0564761 - ÚFA 2023 CZ cze A - Abstract
Müller, Miloslav - Laco, Martin - Crhová, L. - Kašpar, M. - Hulec, Filip
Nasycenost povodí před silnými srážkami a povodněmi v Česku.
[Saturation of the catchment area before heavy precipitation and floods in the Czech Republic.]
Sborník abstraktů z Výroční konference České meteorologické společnosti 2022. Praha: ČMeS, 2022 - (Lipina, P.). s. 14. ISBN 978-80-7653-036-2.
[Meteorologické aspekty minulých i budoucích povodní – výročí velkých povodní – 20 let v Čechách, 25 let na Moravě a 150 let na Berounce. 20.09.2022-22.09.2022, Telč]
R&D Projects: GA TA ČR(CZ) SS02030040
Institutional support: RVO:68378289
Keywords : regional reanalysis * regional climate simulations * convection permitting scales
OECD category: Meteorology and atmospheric sciences
http://www.cmes.cz/sites/default/files/Telc_sborn%C3%ADk%20abstrakt%C5%AF_2022.pdf

Povodně v srpnu 2002 zdůraznily význam nasycenosti povodí při formování hydrologické odezvy na příčinnou srážku.
Ta v daném roce spadla 11.–13. srpna, předcházela jí však dvoudenní srážková epizoda 6.–7. srpna, která silně nasytila
především povodí Vltavy a Dyje. Následnost dvou takto silných srážkových epizod, z nichž první byla pomocí indexu
extremity počasí (WEI) vyhodnocena jako 9. nejsilnější, následná pak jako 3. nejsilnější od roku 1961, je za posledních
60 roků unikátní, jakkoliv zvýšená nasycenost sehrála důležitou roli i při dalších povodňových událostech. To platí i pro
některé dřívější dešťové povodně, např. v září 1890, na přelomu srpna a září 1938 nebo v červenci 1954. Zvýšená
nasycenost byla zjištěna i 25. května 1872 před mimořádně rozsáhlou přívalovou povodní v západních Čechách (Brázdil
et al. 2005).
Jakkoliv nasycenost povodí je určována i dalšími faktory, především výparem a případným zvýšeným odtokem vody
z povodí ještě před začátkem příčinné srážky, hlavní roli hraje množství a časové rozdělení předchozích srážek. Protože
vliv srážkové epizody v čase postupně klesá, je vhodné uvažovat předchozí srážky s klesající vahou směrem do minulosti.
Nejznámějším indexem založeným na tomto principu je ukazatel předchozích srážek (Antecedent Precipitation Index),
počítaný nejčastěji za posledních 30 dní a označovaný proto API30 (Kohler, Linsley 1951).
Pro účely navrhování staveb v krajině se využívají tzv. návrhové intenzity dešťů, které pro zvolenou dobu opakování
a časový krok vyjadřují maximální očekávaný úhrn srážek v daném povodí. Vychází se přitom z předpokladu, že taková
srážka spadne do průměrně nasyceného území. S ohledem na výše zmíněné zkušenosti z historických povodní jsme se
rozhodli tento předpoklad ověřit pomocí analýzy hodnot API30 před vysokými úhrny srážek na 59 stanicích, pro které
jsou k dispozici data o intenzitách srážek za více než 30 roků. Zkoumány byly soubory ročních maxim úhrnů srážek za
časové úseky od 30 minut po 1 den.
Obecně platí, že nasycenost před srážkovými maximy bývá spíše zvýšená, což je dáno především skutečností, že
uvažovaná maxima pro daný časový úsek jsou často pouze jádrem delší srážkové epizody, jejíž část před stanoveným
časovým úsekem předchozí nasycenost zvyšuje. Určité rozdíly nicméně panují mezi srážkovými maximy v řádu hodin na
jedné straně a maximálními denními úhrny, protože v prvním případě obecně převažují konvektivní srážky, v druhém
případě spíše srážky trvalé. Zastoupení obou druhů srážek se přitom mění v závislosti na orografii v blízkosti stanice.
Největší rozdíly v nasycenosti před krátkodobými a dlouhodobými dešti jsme zaznamenali v horách, kde krátkodobá
maxima přicházejí do normálně nebo i podnormálně nasyceného území, naopak před maximálními denními úhrny bývá
nasycenost výrazně nadnormální.

Floods are the result of a complex interaction between meteorological event characteristics and pre-event catchment conditions.
Permanent Link: https://hdl.handle.net/11104/0336363