Carissimi ve středoevropském hávu aneb o čem vypovídají dochované kompozice Karla Rabovia, SJ (1619–1686)?

0563444 - ÚDU 2023 RIV CZ cze J - Journal Article
Kapsa, Václav
Carissimi ve středoevropském hávu aneb o čem vypovídají dochované kompozice Karla Rabovia, SJ (1619–1686)?
[Carissimi in Central European attire, or what do the surviving compositions of Karel Rabovius, SJ (1619–1686) tell us?]
Musicologica Olomucensia. Roč. 34, č. 1 (2022), s. 146-163. ISSN 2787-9186. E-ISSN 2787-9194
Institutional support: RVO:68378033
Keywords : 17th century music * Jesuits * Central European composers * Bohemian lands * musical borrowing * Carolus Rabovius * Giacomo Carissimi
OECD category: Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)
Method of publishing: Open access
https://musicologica.upol.cz/pdfs/mus/2022/01/06.pdf

Studie navazuje na otázku Emiliána Troldy po tvůrčí motivaci komponujících členů jezuitského řádu. Vychází přitom z edice publikované v ediční řadě Fontes musicae in Polonia v rámci projektu zaměřeného na zpřístupnění pramenů jezuitské hudební kultury v Polsku a v Litvě. Ilustruje Troldovy závěry pomocí dvou skladeb jezuity Karla Rabovia (1619–1686), který si vydobyl velké uznání pro kompoziční dovednosti a jenž byl pokládán za zakladatele hudebního rozkvětu pražského Svatováclavského semináře. Ve shodě se závěry Jiřího Sehnala a dalších badatelů se studie nepokouší defi novat nějaké stylové rysy vlastní jezuitské hudbě, ale spatřuje projevy jezuitského přístupu ke komponování v tvůrčí uměřenosti vedené snahou po maximální funkčnosti skladby (O, Domine Jesu) nebo v pragmatických a cílevědomých úpravách Carissimiho modelu (Surgamus, eamus, properemus).

The article follows Emilián Trolda’s question about the creative motivation of composing members of the Jesuit order. It follows an edition published in the Fontes musicae in the Polonia series as part of a project on Jesuit musical culture in Poland and Lithuania. It illustrates Trolda’s conclusions with two compositions by the Jesuit Karel Rabovius (1619–1686), who met with great acclaim for his compositional skills and was considered the founder of the musical flowering of the St. Wenceslas Seminary in Prague. In line with the conclusions of Jiří Sehnal and other scholars, the study does not attempt to define any stylistic features inherent in Jesuit music but sees the manifestations of the Jesuit approach to composing in a creative artistry driven by a desire for the maximum functionality of the piece (O, Domine Jesu) or in the pragmatic and purposefulness adaptation of Giacomo Carissimi’s model (Surgamus, eamus, properemus).
Permanent Link: https://hdl.handle.net/11104/0337202