Od vektorizace plánů k 3D rekonstrukci lokalit detekovaných prostřednictvím vegetačních příznaků

0563196 - ARÚ 2023 CZ cze A - Abstract
Gojda, Martin - Unger, Jiří
Od vektorizace plánů k 3D rekonstrukci lokalit detekovaných prostřednictvím vegetačních příznaků.
[From vectorization of plans to 3D reconstruction of sites detected by vegetation marks.]
Počítačová podpora v archeologii 21 / 2022 - Sborník abstraktů. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, 2022 - (Demján, P.). s. 24. ISBN 978-80-7671-071-9.
[Počítačová podpora v archeologii /21./. 01.06.2022-03.06.2022, Kostelec nad Černými lesy]
Institutional support: RVO:67985912
Keywords : aerial archaeology * vegetation marks * 3D reconstruction
OECD category: Archaeology
https://amcr-info.aiscr.cz/ppa2022/PPA_2022_Abstrakty.pdf

Za nejdůležitější součásti aktuálně probíhajícího zpracování leteckých fotografií shromážděných v archivu pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR v souvislosti s dlouhodobě (v letech 1992 – 2016) prováděným leteckým průzkumem můžeme označit proces tvorby archeologické mapy, utvářené postupnou transformací archeologického obsahu interpretovaných leteckých snímků do podoby vektorové vrstvy v prostředí GIS, a aplikaci moderních metod digitálního zpracování obrazových dat do podoby trojrozměrných rekonstrukčních modelů pohřbených komponent archeologického dědictví, sezónně zviditelňovaných prostřednictvím vegetačních příznaků. Z několika set archeologických lokalit ukrytých pod povrchem země jsou postupně vybírány reprezentativní příklady, na nichž lze pomocí uvedených metod dokumentovat potenciál vegetačních příznaků pro získání představy o půdorysu detekovaných lokalit – jednotlivých objektů stejně jako komplexních sídelních areálů. Cílem této studie je ukázat, že za vhodných podmínek pořízené letecké fotografie mají potenciál vypovídat o podobě pod povrchem pohřbených reliktů lidských sídelních aktivit do té míry podrobně, že prostřednictvím virtuálních 3D modelů lze poměrně spolehlivě rekonstruovat jejich někdejší podobu a zlepšovat tak znalosti o konkrétních sídelních komponentách minulých krajin. Širší veřejnosti lze touto cestou dokumentovat, jak toho lze dosáhnout bez destruktivního zásahu do archeologických kontextů, tedy neinvazivní cestou práce s daty dálkového průzkumu. Rekonstrukční virtuální modely lze charakterizovat jako obrazovou formu archeologické interpretace, která v krátkém čase dokáže zprostředkovat množství informací o podobě, funkci a stáří archeologického nemovitého dědictví.
Permanent Link: https://hdl.handle.net/11104/0335236