Architektura v regionech. Metoda, hodnocení a topografický impuls

0560096 - ÚDU 2023 RIV CZ cze J - Journal Article
Rampley, Matthew
Architektura v regionech. Metoda, hodnocení a topografický impuls.
[Architecture in Regions. Method, Evaluation and Topographic Impulse.]
Umění = Art. Roč. 70, č. 1 (2022), s. 92-105. ISSN 0049-5123
Institutional support: RVO:68378033
Keywords : historiography of art history * topography * regionalism * arts monuments
OECD category: Architectural design
Impact factor: <0.1, year: 2022
Method of publishing: Open access with time embargo
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:bc94a067-71c0-482b-af8c-23dc005242e9

Tento článek je historiografickou reflexí jisté tradice českých dějin umění a architektury. Zaměřuje se obzvláště na analýzu tradice lokálních dějin architektury, jež v mezinárodním měřítku nemá obdoby, pokud jde o množství publikací o dějinách architektury krajských měst, městeček a regionů napsaných kvalifikovanými badateli. Uznává, že jde o velmi vítaný jev, protože tvoří protiklad k převažující koncentraci vědeckého výzkumu dějin architektury na metropoli. Zároveň však tvrdí, že tato rozsáhlá literatura trpí systémovým nedostatkem, neboť jen málokdy přesahuje úroveň topografické dokumentace staveb a lokalit. Tento „topografický impuls“, jak jej článek pojmenovává, je produktem pozitivismu 19. století a má i stejné nedostatky. Postrádá především kritický pojmový aparát, který by umožnil posuzovat architektonický význam. Za vyvrcholení této tendence lze pokládat produkci rozsáhlých vědeckých prací z dějin architektury, které se jeví neúměrné k významu jejich předmětu. Anebo jinak řečeno, obsáhlé vědecké publikace, v nichž význam tohoto předmětu nikdy není objasněn. V závěru článku je pak zdůrazněna hermeneutická provázanost jednotlivých budov/staveb a širších historických, sociálních, kulturních nebo politických rámců.

This article is a historiographical reflection on a tradition within Czech art and architectural history. Specifically, it is an analysis of the tradition of local architectural history. It argues that this tradition is without parallel in international scholarship, in terms of the volume of publications written by trained scholars about the architectural of regional towns, cities and regions. On the one hand, it argues that this is a highly welcome phenomenon, since it contradicts the focus on the metropolis that so often dominates scholarship on the history of architecture. At the same time, however, it argues that this large literature suffers a systemic weakness, in that little goes beyond topographic documentation of buildings and sites. This ‘topographic impulse,’ as the article terms it, is a product of nineteenth-century positivism, and suffers the same shortcomings, namely, the lack of a critical conceptual apparatus that can enable it to make judgements about architectural significance. The culmination of this can be seen in the production of vast scholarly works of architectural history that may seem out of proportion to the significance of their subject. Or, to put it in a different, vast scholarly works in which the significance of the subject is never spelled out. The article thus concludes by emphasising the hermeneutic inter-dependence of the individual building / structure and wider historical, social, cultural or political frameworks.
Permanent Link: https://hdl.handle.net/11104/0339481