Barokní krajinotvorba na sasko-lauenburských panstvích 1635–1740

0558597 - HÚ 2023 RIV CZ cze B - Monography
Vokurka, Michal
Barokní krajinotvorba na sasko-lauenburských panstvích 1635–1740.
[Baroque Landscape Design on the Saxe-Lauenburg manors 1635–1740.]
Praha: Academia, 2022. 252 s. ISBN 978-80-200-3306-2
Research Infrastructure: LINDAT/CLARIAH-CZ - 90101
Institutional support: RVO:67985963
Keywords : Sachsen-Lauenburg * baroque * aristocracy * residences * landscape design * landscape architecture * early-modern period
OECD category: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Šlechta v českých zemích představovala v období 17. a 18. století dominantní sociální vrstvu. Krajinotvorba jí sloužila jako jeden z prostředků reprezentace a reprodukce sociálního postavení, kterým se prezentovala v rovině politické, ekonomicko-správní (dobrý hospodář a správce), stejně jako náboženské (podpora katolictví). Nejen architekturou, jako rezidencemi, hospodářskými dvory, sýpkami a kostely, ale také zakládáním a udržováním rybníků, sadů, vinic, lesů nebo ovčínů, a především vzájemnými symbolickými i prostorovými vazbami těchto prvků přispívala šlechta zásadním způsobem k podobě kulturní krajiny. V té se po většinu času pohybovala nejen ona sama, ale také její poddaní, kteří patřili k adresátům této komunikace pomocí krajinotvorby.

During the 17th and 18th century, the aristocracy in the Bohemian lands were the dominant social class. Landscaping served as one means of their representation, and for reproducing their social status, presenting them at a political and economic-administrative (good farmer and administrator) level, and also at a religious level (support for Catholicism). It was not only through architecture, such as residences, farmyards, granaries and churches, but also through establishing and maintaining fishponds, orchards, vineyards, woods and sheepfolds and especially the mutual spatial relations between these elements that aristocrats were able to contribute towards the appearance of the cultural landscape in a fundamental manner. In this, it was not just the aristocracy themselves, but in particular their subjects, who were the addressees of aristocratic communication through landscaping.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0332231