O názorových neshodách ohledně definice pojmu argumentace

0555935 - FLÚ 2023 RIV SK cze J - Journal Article
Svoboda, Vladimír
O názorových neshodách ohledně definice pojmu argumentace.
[On disagreements concerning the definition of the concept of argumentation.]
Filozofia. Roč. 77, č. 1 (2022), s. 48-62. ISSN 0046-385X
R&D Projects: GA ČR(CZ) GA20-18675S
Institutional support: RVO:67985955
Keywords : argumentation * concept of argumentation * definition of argumentation * argumentation theory * pragma-dialectical theory
OECD category: Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Impact factor: 0.3, year: 2022
Method of publishing: Open access
https://doi.org/10.31577/filozofia.2022.77.1.4

Příspěvek si klade za cíl především kriticky zhodnotit myšlenky a argumenty prezentované v příspěvku Mariána Zouhara, který vyšel ve Filozofia 2020/8. Ukazuje, že Zouharova kritika adekvátnosti definice argumentace běžně přijímané v Pragma-dialektické teorii není přesvědčivá a alternativní definice, kterou nabízí, je přinejmenším stejně kontroverzní jako definice, která je cílem jeho kritiky. Článek také poukazuje na to, že Zouharova ambice poskytnout komplexní analytickou definici pojmu argumentace je pochybná. Článek také naznačuje, že bychom se místo toho měli snažit nabídnout konkrétní vymezení konceptů argumentace navržená tak, aby dobře sloužila v rámci jednotlivých výzkumných projektů zaměřených na sociální praktiky zahrnující argumentaci.

The paper primarily aims at providing a critical assessment of the ideas and arguments presented in a paper by Marián Zouhar that was published in Filozofia 2020/8. It shows that Zouhar’s criticism of the adequacy of the definition of argumentation commonly accepted in Pragma-Dialectical Theory is not convincing and the alternative definition which he offers is at least as controversial as the definition which is the target of his critique. The paper also points out that Zouhar’s ambition of providing a comprehensive analytic definition of the concept of argumentation is dubious. It also suggests that we should instead aspire to proffer specific delineations of the concept of argumentation designed to serve well within individual research projects focused on social practices involving argumentation.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0331368