Osobní hesla humanistů, jejich funkce, formy a využití v provenienčním výzkumu

0554245 - FLÚ 2023 RIV CZ cze J - Journal Article
Vaculínová, Marta
Osobní hesla humanistů, jejich funkce, formy a využití v provenienčním výzkumu.
[Personal Mottos of Humanists and their Functions, Forms and Use in Provenance Research.]
Acta Musei nationalis Pragae. Historia litterarum. Roč. 67, 1/2 (2022), s. 50-61. ISSN 2570-6861. E-ISSN 2570-687X
Institutional support: RVO:67985955
Keywords : Neo-Latin literature * symbola * personal mottos * emblems * authorship * provenance research
OECD category: Specific literatures
Method of publishing: Open access
https://doi.org/10.37520/amnpsc.2022.007

Osobní hesla intelektuálů, zvaná symbola, se začala používat pod vlivem italské renesance a jejích idejí o pravé urozenosti, která není získaná rodovým původem, ale vzděláním a ctností. Vzdělanci si, inspirováni šlechtou, vytvářeli své vlastní osobní reprezentace, nejčastější jsou osobní hesla (symbola), dále emblémy a portréty. První symbola se v českých zemích objevují na počátku 16. století, ale jejich skutečný rozvoj spadá do doby rudolfinské. Svá hesla měli v té době dvorští intelektuálové, univerzitní profesoři, učitelé, duchovní a vzdělaní měšťané. Symbola byla obvykle v latině, zřídka se objevuje také čeština nebo stará řečtina, sporadicky pak hebrejština a němčina. Dvě třetiny zkoumaných hesel měly náboženský obsah, další motivy se týkaly životní cesty a křesťanských nebo antických ctností. Obsah hesel byl často inspirován dílem Satellitium animi Lodovica Vivese, Adagii Erasma Rotterdamského a dalšími sbírkami sentencí a přísloví nebo emblematickými knihami. I forma hesel byla někdy emblematická, u měšťanů však převažovala tzv. symbola cephalonomatica. To byla hesla, v nichž první písmena slov tvořila osobní jméno, často i s titulaturou, příslušného humanisty. Symbola nacházíme ve formě vlastnických značek v knihách jako iniciálová supralibros nebo rukopisná exlibris. Byl sestaven provizorní online dostupný soupis hesel, který může usnadnit identifikaci provenience a autorství, plánuje se, že bude v budoucnu rozšiřován.

The personal mottos of intellectuals, called symbola, came into greater use under the influence of the Italian Renaissance and its ideas of true nobility, which is not acquired by descent but by education and virtue. Inspired by noblemen, scholars created their own personal representations, among the most common being personal devices, followed by emblems and portraits. The first symbols in the Czech lands are known to have appeared at the beginning of the 16th century, but their use truly developed in the Rudolphine period. Court intellectuals, university professors, teachers, clergymen and educated burghers had their own symbols at that time. Symbola were usually in Latin, with rare appearances in Czech and Old Greek, and sporadically in Hebrew and German. Twothirds of the contents were religious, other motifs concerned the way of life or Christian and ancient virtues. The content of personal mottos was most often inspired by Satellitium animi by Juan Luis Vives, Adagia by Erasmus of Rotterdam and other collections of sentences and proverbs or emblem books. The form was sometimes emblematic, among burghers, the so-called symbola cephalonomatica were common. These were personal mottos in which the first letters of the words formed the initials of the personal name and title of the Humanist. The symbols appear in the form of ownership marks in books as initial supralibros or handwritten ex-libris, in both forms, i.e. as the initials or the entire mottos, they were also used as pseudonyms. A provisional online inventory has been compiled as an identification aid for provenance research and authorship identification, and it will be expanded in future.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0328900