Jak číst politické myslitele?

0549356 - HÚ 2022 RIV CZ cze M - Monography Chapter
Květina, Jan
J. G. A. Pocock: Lingvistický kontextualismus „historické sovy“.
[J. G. A. Pocock: Linguistic contextualism of a “historical owl”.]
Jak číst politické myslitele? Praha: Karolinum, 2020 - (Halamka, T.; Virdzek, A.), s. 133-154. ISBN 978-80-246-4408-0
Research Infrastructure: LINDAT/CLARIAH-CZ - 90101
Institutional support: RVO:67985963
Keywords : Pocock * contextualism * Cambridge School of history of ideas
OECD category: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Tato kapitola se zaměřuje na představení osobitého pojetí historie idejí, jež by v Pocockových očích měla reprezentovat svébytnou disciplínu předcházející při interpretaci textů filosofickým postupům. Oproti těmto filosofickým ambicím zkoumajícím “velké” ideje v proměnách času usiluje pocockovský kontextualismus o pochopení textových významů a tradic v rámci jejich dobového jazyka a společenských vztahů. V tomto ohledu kapitola interpretuje Pocockovu metodu v intencích kontextualismu Cambridgeské školy a srovnává jeho pojetí historie idejí s myšlením Quentina Skinnera prostřednictvím diferenciace synchronního a diachronního přístupu i v otázce relevantnosti reflexe autorské intence.

This chapter aims to present a peculiar concept of history of ideas by J. G. A. Pocock based on the belief that concerning the interpretation of past political texts, specific discipline and methodological approaches of history of ideas should precede more philosophically oriented paradigms. Contrary to philosophical ambitions that analyse “big” ideas in their modifications in time, the Pocock’s contextualism endeavours to understand the then textual meanings and language traditions of certain periods in the framework of the broader social relations. In this regard, the chapter interprets the Pocock’s method as a part of the Cambridge school discourse and tries to compare its understanding of history of ideas with the Quentin Skinner’s approach by distinguishing synchronic and diachronic dimension of research as well as by taking the question of author’s intentions into consideration.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0325369