Ideologie slovanství a její kult. Geneze a vývoj do roku 1938

0548868 - HÚ 2022 RIV SK cze J - Journal Article
Vlček, Radomír
Ideologie slovanství a její kult. Geneze a vývoj do roku 1938.
[The Ideology of Slavonism and Its Cult: Genesis and Development Until 1938.]
Kultúrne dejiny. Roč. 11, č. 1 (2020), s. 249-279. ISSN 1338-2209
Institutional support: RVO:67985963
Keywords : the cult * cultural history * slavism * pan-slavism * national identity * 19th century
OECD category: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Method of publishing: Metadata only

Cílem studie je pojednání o kultu českého slovanství v kontextu formování moderního českého národa a následného konstituování samostatného československého státu. Základním pramenem zpracování jsou vyjádření konkrétních osob o slovanství, národní identitě a československém státu. Sekundárním zdrojem je česká, slovenská a zahraniční literatura o slovanství, slovanské vzájemnosti a panslavismu. Práce má analyticko-syntetický charakter s prvky sondy do historických situací, v nichž slovanství naplňovalo roli kultu.
Cílem je ukázat, že téma Kult v dějinách je širší, než je obvykle sledováno a že jeho součástí je i myšlenka, idea či ideologie. Přesto, že téma je sledováno v rámci kulturních dějin, je studie rovněž příspěvkem k dějinám idejí a ideologií. Zaměřuje se na vysvětlení významu slovanství v různých etapách jeho existence a na snahu využít je k podpoře národních a státních ambicí. V první části stať objasňuje slovanství jako soubor vizí o příbuznosti slovanských komunit. Soustředí se na skutečnost, že slovanství dosáhlo svého největšího významu jako opora formování moderních slovanských národů, kdy bylo nedílnou součástí konstituujícího se českého národního vědomi. Zdůrazňuje, že právě v této fázi se profilovalo jako kult, o jehož podstatě se nemělo (či dokonce nesmělo) pochybovat. Leda by tak činil nepřátel. Kult slovanství se tím podílel na definování přítele a nepřítele, bipolarity vnímání národních typů a stereotypů, od něhož nebylo daleko k vyhrocenému nacionalismu. Tuto roli si udržel kult slovanství i v meziválečné době, v samostatné československé republice. Byl navíc užíván (využíván i zneužíván) i jako důležitý argument pro zdůvodnění samostatného státu, v němž měla mít česká komunita dominantní roli. Práce nesleduje kult slovanství jako podporu vysněného česko-slovenství a vytouženého česko-slovenského národa, ale připouští, i takovou jeho roli. Tou, stejně jako otázkou kultu slovanství v československém státě po druhé světové válce, se bude zabývat následná autorova práce.

The aim of this study is to discuss cult of Czech Slavonism in the context of forming of modern Czech nation and the subsequent constitution of an independent Czechoslovak state. The primary source for completing this study were statements of particular people about Slavonism, national identity and the Czechoslovak state. The secondary sources include Czech, Slovak and foreign literature on Slavonism, the idea of Slavic solidarity and Pan-Slavism The basis of the work is an analytic-synthetic approach with elements of sampling into historical situations in which the Slavonism took up the role of a cult.
The goal of this study is to offer evidence for the claim that the topic of Cults in History is a wider phenomenon than usually observed and that a thought, idea or ideology is also a part of it. The topic is primarily elaborated upon from the viewpoint of cultural history. However, it also serves as a contribution to the history of ideas and ideologies, focusing on illustrate the impact of Slavonism in different stages of its existence and the attempts to use it to support national and state ambitions. In the first part, the paper clarifies Slavonism as a set of visions of kinship amongst Slavic communities. It focuses on the fact that Slavonism reached its utmost significance while supporting the formation of modern Slavic nations, when it was an inseparable part of Czech national consciousness that was just being formed, underlining the fact that it was the exact phase when it was presented as a cult that should (or even could) not be doubted, save for the enemies. Thus, the cult of Slavonism took part in defining the friend and enemy and the bipolarity in perceiving national types and stereotypes that was never far from escalating nationalism. The cult retained this role well into the interwar period, in the independent Czechoslovak republic. Furthermore, it was used (and abused) as an important argument supporting the independent state in which the Czech community should retain a dominant role. The article does not follow on the cult of Slavonism as a means of supporting the dreamed Czecho-Slovakship and the desired Czecho-Slovak nation per se, but it admits such a role nevertheless - this role, together with the role of the cult of Slavonism in post-WW2 Czechoslovak state, will be elaborated upon in the following work of the author.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0324910