Teplota ve městě: Přehled používaných termínů a jejich rozdíly

0537094 - ÚI 2021 RIV CZ cze J - Journal Article
Geletič, Jan - Lehnert, Michal - Resler, Jaroslav - Krč, Pavel
Teplota ve městě: Přehled používaných termínů a jejich rozdíly.
[Temperature in the city: an overview of terms and how they differ.]
Urbanismus a územní rozvoj. Roč. 23, č. 4 (2020), s. 17-21. ISSN 1212-0855
Institutional support: RVO:67985807
Keywords : teplota vzduchu * povrchová teplota * pocitová teplota * střední radiační teplota
OECD category: Meteorology and atmospheric sciences
Method of publishing: Open access with time embargo

V důsledku projevů klimatické změny přibývá ve střední Evropě extrémních projevů počasí. Provedené analýzy mj. prokazatelně dokládají rostoucí počet tropických dnů, dnů s tropickou nocí [Geletič a kol., 2018] a zvyšující se frekvence a intenzitu výskytu horkých vln [Kyselý, 2010 - Revi a kol., 2014 - Lhotka a Kyselý, 2015 - Lhotka a kol., 2018]. Teplotní extrémy mají negativní dopad na životní prostředí, kvalitu života a zdravotní stav populace a vedou k náhlým nárůstům úmrtnosti v dotčených oblastech [Arsenović a kol., 2019 - Urban a kol., 2019]. Mezi lokality nejvíce ohrožené vysokými teplotami patří především města, kde je koncentrace obyvatel nejvyšší a teplotní extrémy jsou navíc umocněny efektem tzv. tepelného ostrova města [Revi a kol., 2014]. S rostoucím uvědoměním si potřeby adaptace na probíhající klimatické změny se téma adaptace (měst) na klimatickou změnu dostává do povědomí širší (odborné) veřejnosti, médií i samotných obyvatel měst. Se zvyšujícím se zájmem o téma je bohužel spojeno také velké množství nepřesných vyjádření a mystifikací. Výjimkou nejsou termíny, které souvisejí s teplotou v městském prostředí. I přes existenci volně dostupných odborných zdrojů, např. slovník České meteorologické společnosti, často dochází k záměně pojmů, což následně vede k desinterpretaci a mystifikaci (nejen) veřejnosti. V důsledku dochází v městském prostředí např. k výběru nevhodných nebo nepřiměřeně nákladných adaptačních opatření. Cílem příspěvku je poukázat na rozdíly mezi často zaměňovanými pojmy, které s teplotou, tepelným komfortem a teplotním stresem (resp. stresem z tepla) v městském prostředí přímo souvisejí.

As a consequence of climate change, Central Europe is witnessing ever more manifestations of extreme weather. Analyses have evidenced that the number of tropical days is on the increase as well as the number of days with tropical nights. The frequency and intensity of heatwaves is also rising. Extremes of temperature have a negative impact on the environment, quality of life and health of the population, leading to a sharp increase in mortality rates. Among locations threatened by high temperatures, cities are most vulnerable because of high population density and extremes of temperature augmented by the heat island effect. Growing awareness of the need for climate change adaptation makes this a topical issue for professionals and the media, as well as the inhabitants themselves. Unfortunately, this increased interest has brought with it a lot of imprecise information and mystification, including misuse of terms and expressions about temperature in urban settings. Although professional sources such as a glossary by the Czech Meteorological Society are freely available, many terms are used in a way that promotes confusion, which leads to misinterpretation by the public and some specialists. This can result in inappropriate choice of adaptation measures, leading to unnecessary expense. The aim of this article is to point out differences among terms relating to temperature, thermal comfort and thermal stress in urban settings.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0314843