Ochranářská genetika rysa ostrovida na česko-slovenském pohraničí

0520524 - ÚBO 2020 SK cze A - Abstract
Turbaková, Barbora - Bojda, M. - Drengubiak, P. - Duľa, M. - Hrdý, Ľ. - Kutal, M. - Labuda, J. - Machciník, B. - Krojerová, Jarmila
Ochranářská genetika rysa ostrovida na česko-slovenském pohraničí.
[Conservation genetics of the Eurasian lynx in the Czech-Slovak border.]
Výskum a ochrana cicavcov na Slovensku. Zborník abstraktov zo 14. celoštátnej vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou. Banská Bystrica: Fakulta prírodných vied Univerzity Mateja Bela, 2019 - (Urban, P.; Lukáčová, A.). s. 40. ISBN 978-80-557-1657-2.
[Výskum a ochrana cicavcov na Slovensku /14./. 14.11.2019-15.11.2019, Banská Bystrica]
Institutional support: RVO:68081766
Keywords : Eurasian lynx * Carpathians * non-invasive genetics * relatedness
OECD category: Zoology

Genetický monitoring autochtonní karpatské populace rysa na západním okraji areálu výskytu v česko-slovenském pohraničí probíhá už od roku 2009. Během prvních sedmi let výzkumu v Moravskoslezských Beskydech a Javorníkách bylo zjištěno, že je v populaci patrná vysoká míra filopatrie především samic, což spolu s rozmnožováním pouze několika rezidentních jedinců vedlo ke snížení genetické variability populace a k rozdělení populace do dvou rodinných skupin. Je tato situace důsledkem antropogenního tlaku na populaci rysa, nebo přirozené sociální struktury rysa? Jak je studované území propojené s dalšími navazujícími oblastmi výskytu a jaká je situace zde? Tyto otázky se snažíme zodpovědět s využitím především neinvazivních vzorků rysa sbíraných mezi roky 2016 – 2019 v oblasti Kysucké vrchoviny a Kysuckých Beskyd, Malé Fatry, Strážovských vrchů, Javorníků a MS Beskyd. Dosud jsme identifikovali 29 jedinců, z toho 15 jedinců opakovaně ve dvou až dvanácti vzorcích. U čtyř samců jsme zaznamenali přesun mezi většími horskými celky. Mezi všemi jedinci bylo odhaleno 22 blízkých příbuzenských vztahů (př. rodič – potomek) a 45 vztahů vzdálenějších (př. prarodič-vnouče). Nejvíce příbuzenských vztahů bylo nalezeno mezi jedinci v rámci Javorníků, v menší míře pak mezi jedinci z Javorníků a z Kysuc a z Kysuc a ze Strážovských vrchů. Zaznamenané přesuny rysů a detekované příbuzenské vztahy potvrzují propojenost mezi většími horskými celky uvnitř studovaného území a vyzdvihují důležitost zachování průchodnosti krajiny v Západních Karpatech pro udržení životaschopné populace rysa v této oblasti.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0305189