Využití muzejního materiálu na analýzu časoprostorových změn genetické variability populace rysa ostrovida na Slovensku

0520521 - ÚBO 2020 SK cze A - Abstract
Krojerová, Jarmila - Turbaková, Barbora - Barančeková, Miroslava - Koubek, Petr
Využití muzejního materiálu na analýzu časoprostorových změn genetické variability populace rysa ostrovida na Slovensku.
[The use of museum specimens for analysis of spatio-temporal changes in genetic variability of Eurasian lynx in Slovakia.]
Výskum a ochrana cicavcov na Slovensku. Zborník abstraktov zo 14. celoštátnej vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou. Banská Bystrica: Fakulta prírodných vied Univerzity Mateja Bela, 2019 - (Urban, P.; Lukáčová, A.). s. 31. ISBN 978-80-557-1657-2.
[Výskum a ochrana cicavcov na Slovensku /14./. 14.11.2019-15.11.2019, Banská Bystrica]
Institutional support: RVO:68081766
Keywords : Eurasian lynx * genetic variability * museum specimens * skulls * Carpathians
OECD category: Zoology

Genetická variabilita kočkovitých šelem je obecně nízká, což je výsledkem evoluce a dlouhodobého antropogenního tlaku na jejich populace. Abychom mohli hodnotit současný vývoj karpatské populace rysa ostrovida a identifikovat případné negativní trendy ohrožující její životaschopnost, mezi které patří mimo jiné pokles genetické variability, je nezbytné detekovat tyto změny v čase a prostoru. Jako zdroj genetického materiálu z minulosti je možné využít muzejní exponáty této šelmy. V letech 2016-2018 jsme postupně navštívili depozitáře nejvýznamnějších muzeí a jiných institucí v České a Slovenské republice, které vlastní exponáty rysa ostrovida. Z různých typů exponátů (lebky, kostry, kůže, dermoplasty) jsme odebrali vzorky genetického materiálu. Celkem jsme ovzorkovali 193 rysích lebek, 8 koster, 9 kůží a 2 dermoplasty. Následně byla z těchto vzorků izolována DNA a provedena genotypizace s využitím 15 mikrosatelitů a markeru Amelogenin pro určení pohlaví. Genetická analýza byla úspěšná u 144 lebek, 7 kůží a 6 koster, tedy u 158 vzorků z celkového počtu 212 vzorků (74,5 %). Úspěšnost genotypizace byla mnohem vyšší než u neinvazivně získávaných recentních vzorků rysa (trus, chlupy), kterých bývá úspěšně zgenotypizováno obvykle jen 40-50 %. Nejstarší úspěšně analyzovaný exponát pochází z roku 1948 (uloženo v Národním muzeu v Praze). Celkově se podařilo zanalyzovat vzorky z různých částí Slovenska, Šumavy a Beskyd a také z různých období, což dokazuje, že potenciál materiálu uloženého v depozitářích je značný a lze jej s úspěchem využít pro studium časoprostorových změn genetické variability chráněných druhů živočichů. Problémem může být v některých případech nedostatek informací o jednotlivých exponátech, např. chybějící časový údaj nebo místo sběru, či jejich chybná evidence.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0305185