Pošli to dál - aneb z čeho Průhonický park vyrábí biomasu sinic pro nádrž Hostivař?

0504175 - BÚ 2021 RIV CZ cze J - Journal Article
Maršálková, Eliška - Petřík, Petr - Maršálek, Blahoslav
Pošli to dál - aneb z čeho Průhonický park vyrábí biomasu sinic pro nádrž Hostivař?
[Pay it forward - alias from which is the Průhonice park producing biomass of cyanobacteria for the Hostivař Reservoir?]
VTEI Vodohospodářské technicko - ekonomické informace. Roč. 61, č. 1 (2019), s. 17-22. ISSN 0322-8916
R&D Projects: GA MK(CZ) DG16P02M041
Keywords : water pollution * revitalisation * landscape management
OECD category: Environmental sciences (social aspects to be 5.7)
Method of publishing: Open access

Památku UNESCO – Průhonický park navštěvují ročně statisíce lidí. Správa parku investovala více než 100 milionů Kč do obnovy krajinných scenerií a dendrologické péče, ale páchnoucí vodní prvky v parku (systém jezů, toků a nádrží) působí na návštěvníky repelentně. Z průzkumu přítoků do parku vyplynulo, že zdroje skokového zhoršení kvality vody jsou dominantně dvě: 1) rychlým nárostem obyvatel přetěžované čistírny odpadních vod bez terciálního čištění v samé blízkosti parku (Zdiměřice, Dobřejovice, Jesenice-Osnice) a 2) skokový nárůst zastřešených, zpevněných bezodtokových ploch satelitních sídlišť a dalších staveb včetně nákupních zón, zaústěných do Jesenického a Dobřejovického potoka a do Botiče. Tyto zdroje představují nejen zásadní zdroj živin pro biomasu sinic, ale přívalové srážky způsobují podstatně vyšší hydraulický stres pro koryta toků. Následné plaveniny i splaveniny se usazují v podobě sedimentů v rybnících Průhonického parku (Bořín, Labeška a Podzámecký), a přispívají v sezoně tak k masovému rozvoji sinic, ale i k dlouhodobému přežívání v bahně. Rybníky v Průhonickém parku tak v posledních třech letech sloužily jako výkonné předkultivační zařízení pro sinice, které byly tokem Botič odplaveny do nádrže Hostivař. Problém je třeba řešit s ohledem na hospodaření v okolní krajině. V roce 2015 si proto Botanický ústav AV ČR zadal zpracování studie proveditelnosti zaměřené na návrh reálných revitalizačních, protipovodňových a protierozních opatření v horním povodí Botiče. Součástí studie bylo doporučení způsob správy ekologicky hodnotných a přírodě blízkých úseků vodních toků a úseků (zbytky mokřadů, zachovalejších břehových porostů a lužních lesů nebo křovin) a zlepšení u narušených úseků (zatrubnění, napřímení). Jde o komplex organizačních (např. dodržování Standardů Dobrého zemědělské a environmentálního stavu – GAEC podporující udržitelné zemědělské hospodaření), agrotechnických (protierozní orba) a technických opatření (výstavba suchých nádrží na všech hlavních vodních tocích povodí Botiče, meze, průlehy, hrázky, zasakovací pásy, protierozní příkopy, terasy, sanace strží), ale jejich realizace si žádá vzájemnou spolupráci mnoha subjektů. Krajinářský přístup by mohl proto přinést pokrok našemu snažení.

The UNESCO World Heritage Site – Průhonice Park is visited by hundreds of thousands of people annually. Park management has invested more than CZK 100 million in the restoration of landscape scenery and dendrological care, but smelly water elements in the park (the system of weirs, streams and reservoirs) are repellent. The survey of inflows into the park showed that the resources of the jump water quality deterioration are predominantly two: 1) the rapid growth of the population of the overloaded sewage treatment plant without tertiary treatment near the park and 2) the increase in roofs, free-flow areas of satellite settlements and other buildings, including shopping zones. These sources are not only a major source of nutrients for cyanobacterial biomass, but torrential rainfall causes significantly higher hydraulic stresses for the flow channels. The subsequent floodplains and sediments settle in the ponds of Průhonice park and contribute in the season to massive development of cyanobacteria but also to long-term survival in the mud. Ponds in the Průhonice Park have served as a powerful pre-cultivation plant for the cyanobacteria, which was flushed to the Hostivař reservoir by the Botič stream in the last three years. The problem needs to be addressed in terms of farming in the surrounding landscape. In 2015, therefore, the Institute of Botany commissioned a feasibility study on the design of real revitalization, flood and anti-erosion measures in the upper Botič catchment area. A part of the study was the recommendation of how to manage ecologically and nature-friendly stretches of watercourses and stretches (wetland remnants, preserved shores and alluvial forests or shrubs) and improvements in disturbed sections (kinking, straightening). This is a complex of organizational (eg compliance with Good Agricultural and Environmental Standards supporting sustainable farming), agro-technical (anti-erosion plowing) and technical measures (construction of dry tanks in all major watercourses of the Botič river basin, anti-erosion ditches, terraces, revitalisation of meandres), but their realization calls for the mutual cooperation of many entities.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0295931