Nový nález velkomoravské studny na severovýchodním předhradí Pohanska

0503602 - ARÚB 2019 CZ cze A - Abstract
Dresler, P. - Doláková, N. - Macháček, J. - Škojec, Jaroslav - Kočár, P. - Pokorná, A.
Nový nález velkomoravské studny na severovýchodním předhradí Pohanska.
[A new find of the Great Moravian well in the northeastern bailey of the Pohansko stronghold.]
Konference 24. Kvartér. Sborník abstraktů. Brno: Muni Press, 2018 - (Kleprlíková, L.; Šamánek, J.; Turek, T.; Calábková, G.; Ivanov, M.). s. 19-20. ISBN 978-80-210-9115-3.
[Kvartér /24./. 30.11.2018-30.11.2018, Brno]
Institutional support: RVO:68081758
Keywords : Great Moravia * Pohansko * Early Middle Ages * wells * strongholds
OECD category: Archaeology
https://ugv.sci.muni.cz/media/3113484/24_kvarter_2018_sbornik.pdf

Pokračující archeologický výzkum sídliště na severovýchodním předhradí Pohanska u Břeclavi se zaměřil na poznávání plotovými žlábky vymezeného areálu, který je hypoteticky interpretován jako sídlo významného muže, pohřbeného v lodi rotundy, druhého kostela na Pohansku (Dresler et al. 2014). Podařilo se identifikovat a prozkoumat pozůstatky studny, jediné svého druhu v této části velkomoravského Pohanska. Studny na Pohansku známe z řady poloh, ze žádné nebyly doposud analyzovány žádné palynologické vzorky. Studna se dochovala jako 3,15m hluboká jáma kruhového půdorysu o průměru 3,1 m v horní části a cca 2 m na dně. Konstrukce vlastní studniční šachty byla dřevěná. V horní části byla studna zřejmě obložena kameny, které se po provalení dvou stěn zřítily dolů a nepravidelně vyplňovaly vnitřek. Dobře dochované bednění studny se zachovalo až na dně studny. Z vyzvednutých částí bylo dendrochronologickou analýzou, provedenou J. Škojcem na pracovišti AÚ v Mikulčicích, získáno datum 884 AD. Dřevo použité ke konstrukci šachty studny bylo získáno téměř v té samé době, jako dřevo z dříve datované studny v areálu centra z polohy Lesní školka, datováno 883 AD (Dresler-Humlová-Macháček-Rybníček-Škojec 2010) Palynologicky bylo studováno 5 vzorků od podloží studny (280cm do hloubky 210cm). Výsledky byly zracovány statistickým programem Canoco 18A17. Pylová spektra obsahují pouze nízké procento dřevin (duby, lípa, lužní porosty, borovice a ojediněle smrk), což koresponduje s pylovými spektry z dalších velkomoravských objektů Severovýchodního předhradí. Zjištěno bylo i několik zrn ořešáku, který byl patrně na lokalitě pěstovaný. Bylinná složka je zastoupena v daleko větší míře - nejhojnější jsou trávy, hvězdnicovité a merlíkovité. Poměrně často byla přítomná pylová zrna obilí (vzorek z hloubky 255cm 21%). Tato se našla i v konglomerátech více zrn, což svědčí o blízkosti místa pěstování nebo zpracovávání. Zastoupeny byly plevele a indikátory zvýšeného obsahu dusíku (merlíkovité, pelyněk, rdesno ptačí). Zajímavý nález představují nápadně veliká pylová zrna druhu Chenopodium bonus-henricus – merlík všedobr, který je zmiňovaný jako pěstovaná rostlina (náhrada špenátu) už z doby bronzové z lokality Roztoky nad Vltavou (Tempír 2007). Typické byly drobné byliny zamokřených substrátů (mokrýš, ostřice, blatouch), které mohly růst přímo v okolí studny, kde docházelo k přelévání vody.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0295414