Die Rezeption von Luthers Werken in den böhmischen und österreichischen Adelsbibliotheken der Frühen Neuzeit (1550–1620)

0487886 - KNAV 2018 RIV CZ ger J - Journal Article
Veselá, Lenka
Die Rezeption von Luthers Werken in den böhmischen und österreichischen Adelsbibliotheken der Frühen Neuzeit (1550–1620).
[Reception of Luther’s books in Bohemian and Austrian libraries of nobility during Early Modern Age (1550–1620).]
Opera historica. Roč. 18, č. 2 (2017), s. 206-220. ISSN 1805-790X
Institutional support: RVO:67985971
Keywords : Martin Luther * history of libraries * book culture * 1550-1620
OECD category: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Studie se zabývá recepcí Lutherových děl v pěti typově i velikostí rozdílných knižních sbírek z Čech, Moravy a Rakouska z přelomu 16. a 17. století: Adama z Dietrichsteina, Hieronyma Becka z Leopoldsdorfu, Petra Voka z Rožmberka, Ferdinanda II. Tyrolského a Ferdinanda Hoffmanna z Grünbüchlu. V souvislosti s analýzou zastoupení Lutherových děl autorka upozorňuje na skutečnost, že při výzkumech tohoto druhu je nutné zohlednit nejen osobnost konkrétního majitele (či majitelů), jeho vzdělání, zájmové a náboženské preference, ale i vlastní „dějiny“ rodové knihovny a její fungování v kontextu konkrétního šlechtického dvora a že jednoznačné závěry o recepci konkrétních děl je možné formulovat zejména v případě těch knihoven, jejichž obsahová struktura byla výběrová. Výrazná omezení doprovázející výzkumy knižní recepce předbělohorských šlechtických knihoven však souvisí nejen s obecnějšími otázkami výzkumu čtenářství ve šlechtickém prostředí, ale i s omezenou pramennou základnou, která je při výzkumu těchto knihoven k dispozici. Přesto je však zřejmé, že absence Lutherových děl v některých ze zmíněných knihoven mohla znamenat jak záměrné ignorování určitého segmentu literatury z náboženských důvodů (například u Adama z Dietrichsteina), v jiném prostředí však šlo spíše o projev náhody či nezájmu, jako tomu zřejmě bylo na dvoře Ferdinanda II. Tyrolského. Naopak specifický způsob recepce Lutherových děl na dvoře Hieronyma Becka potvrzuje ve středoevropském prostoru ojedinělý intelektuální ráz této knihovny. Z analýzy obsáhlých, univerzálně vytvářených celků, jako byla rožmberská a hofmanská knihovna, lze většinou o recepci Lutherových děl získat jen velmi obecné informace týkající se například jejich tematické skladby.

The study deals with the reception of Luther’s writings in five library collections from Bohemia, Moravia and Austria different in its type as well as size dated to the turn of 16th and 17th Centuries: owned by Adam of Dietrichstein, Hieronymus Beck of Leopoldsdorf, Petr Vok of Rosenberg, Ferdinand II of Tyrol and Ferdinand Hoffmann of Grünbüchl. Within the context of analyzing the presence of Luther’s works in these libraries, the author notices that the research of such topic requires not only studying the personality of a particular owner (or owners), his or her education, interests or confessional orientation, but also the “innate history” of the family library and its functioning in the context of a concrete noble court. Therefore the definite conclusions about the reception of particular works can be formulated mostly in cases of those libraries which were of selective structure. Considerable limits concerning the researches of book reception in Pre-White-Mountain period libraries of nobility are related not only to general questions of readership in the nobility milieu, but also to narrow source bases offered there. However, it is obvious that the absence of Luther’s works in some of the mentioned libraries could stand for ignoring a specific segment of literature due to religious reasons (e.g. by Adam of Dietrichstein), or just a coincidental event or lack of interest as it was probably in the case of the court of Ferdinand II of Tyrol. On the contrary, a specific way of reception of Luther’s works at the court of Hieronymus Beck confirms a unique intellectual character of his library within the Central-European area. By analyzing large and universally generated collections, such as the Rosenberg’s and Hoffmann’s libraries, it was possible to gain only very general findings covering for example the thematic ordering of the Luther’s works there.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0283052