Karel Klostermann – dokumentarista Šumavy?

0487280 - ÚJČ 2018 RIV CZ cze J - Journal Article
Hořejší, Michal
Karel Klostermann – dokumentarista Šumavy?
[Karel Klostermann – documentarist of the Bohemian Forest?]
Česká literatura. Roč. 65, č. 4 (2017), s. 565-589. ISSN 0009-0468. E-ISSN 2571-094X
Institutional support: RVO:68378092
Keywords : Karel Klostermann * Bohemian Forest * Critical discourse analysis * narrative * stereotypes * collective memory * bark beetle
OECD category: Linguistics

Studie se věnuje kritice dokumentární platnosti „šumavské“ tvorby Karla Klostermanna (1848–1923), a to zvláště ve vztahu k dominantnímu narativu o zániku „původní“ Šumavy vlivem bezprecedentní vichřice z roku 1870, který tvoří výrazný motiv současného diskurzu o Národním parku Šumava. Na základě vytknutí veškerých popisů přírodního prostředí z románů Ze světa lesních samot (1891), V ráji šumavském (1893) a z průvodcovských Črt ze Šumavy (1890) vytvářím mapy, které vzájemně konfrontuji. Jejich porovnáním s tzv. globálními (obecnými) popisy, tedy takovými, které se vztahují k celému prostoru dějiště té které knihy, docházím k odhalení výrazných diskrepancí. Za podstatné zjištění považuji to, že ačkoli na základě popisů obecné povahy „Šumava“ podle Klostermanna na podzim roku 1870 skutečně prošla zásadním zlomem, z jeho popisů lokálních spíše vyplývá, že vlivem vichřice, gradace kůrovce a následné těžby zde k markantní proměně poměru „původních“ a exploatovaných území nedošlo. Příběh, který se na Klostermannovo dílo tradičně váže, proto vyplývá předně z nedůsledné interpretace textu vázané na spisovatelovu specifickou – a nutno dodat, že jím částečně reflektovanou – úlohu tvůrce kolektivní paměti celého regionu.

This study engages in a critique of the documentary validity of Karel Klostermann’s (1848–1923) “Bohemian Forest” work, particularly with regard to the dominant narrative on the destruction of the “original” Bohemian Forest as a result of the unprecedented windstorm of 1870, which is a prominent motif in contemporary discourse on the Bohemian Forest National Park. By excerpting all the descriptions of the natural environment in the novels Ze světa lesních samot (From the World of Forest Solitude, 1891), V ráji šumavském (The Bohemian Forest Paradise, 1893) and the accompanying Črt ze Šumavy (Bohemian Forest Sketch, 1890) I create maps which are then contrasted to each other. By comparing them with the “overall” (general) descriptions, i.e. those relating to each book’s entire setting, I came to detect some significant discrepancies. I consider one substantial finding to be that although on the basis of general descriptions, Klostermann stated that the “Bohemian Forest” indeed underwent fundamental disruption in autumn 1870, his local descriptions tend more to indicate that there was no significant change in the ratio of “original” and exploited land resulting from the windstorm, the bark beetle outbreak and subsequent woodcropping. Hence the narrative that is traditionally identified with Klostermann’s work primarily arises from an inconsistent interpretation of text associated with the writer’s specific role (which, it should be added, is also partially reflected by him) as a creator of the collective memory for the entire region.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0282451