0481989 - EÚ 2018 RIV CZ cze J - Journal Article
Dohnal, Martin
Vývoj rybniční sítě jezuitských statků Bernartice, Dobronice a Opařany v novověku.
[The development of a pond network in Jesuit estates of Bernartice, Dobronice and Opařany in the modern period.]
Historická geografie. Roč. 43, č. 2 (2017), s. 107-154. ISSN 0323-0988
Institutional support: RVO:68378076
Keywords : fish ponds * region of Tábor (estates of Bernartice, Dobronice and Opařany) * Early Modern history * cultural landscape * 1500-1900
OECD category: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Předkládaná studie je zaměřena na dosud málo prozkoumané poznání pobělohorského vývoje rybníkářství na příkladu jezuitského panství v jižních Čechách, v západní části Táborska. Pro potřeby rekonstrukce místní historické rybniční sítě byly využity veškeré dostupné prameny: především písemné, dále výsledky archeologického průzkumu a analýza výškopisu (LLS). Ve sledované oblasti se setkáváme s doklady existence rybničních nádrží již pro přelom 1. a 2. čtvrtiny 16. století. Vznik většiny těchto nádrží lze zřejmě klást do období konce 15. století až poloviny 16. století. V pobělohorském období se pak setkáváme s výrazným nárůstem množství zanikajících nádrží. Ve sledované oblasti jsme dále konfrontováni pro období přelomu 18. a 19. století oproti celozemským trendům se spíše sporadickým rušením rybničních nádrží. Omezený rozsah jednotlivých rytířských statků nutil jejich majitele k maximálnímu využívání jejich území z hlediska dostupných ploch a vedl je tak k vytváření kolikráte i malých nádrží. Scelování celého panství v období 17. století pak umožnilo uplatnit trojstupňový chov ryb v celku spojených panství tak, že byly především opuštěny starší především malé rybníčky a byly využity starší velké nádrže. Oproti starším předpokladům nedochází v rámci poválečné obnovy k budování nových rozsáhlejších nádrží. Tyto nádrže lze přitom identifikovat s rybníky uváděnými zřejmě ve starších pramenech 16. století. I přes intenzivní zájem, který rozvoji hospodářství na sledovaném panství věnoval v 17. a 18. století jezuitský řád, byl tak oproti starším závěrům v literatuře veden přístup k obnově rybniční sítě v konzervativním duchu a svědčí víceméně o spíše stagnačních tendencích poválečného vývoje rybníkářství.


The study focuses on the development of fish farming at the time after the Battle of White Mountain. The author chose a Jesuit demesne in South Bohemia, in the western part of the Tábor region to present the process. All available sources – written materials, results of archaeological research and altitude analysis – were used to reconstruct the local historic pond network. Evidence documenting the existence of ponds dates back to the 1st and 2nd quarter of the 16th century in the monitored area. Most of these ponds were probably established at the end of the 15th century and during the first half of the 16th century. During the time after the battle of White Mountain we can notice a significant increase in the number of perished ponds. During the 18th and 19th centuries very few ponds were liquidated in the monitored area which was different from the rest of the country where the trend was different. Limited size of individual knights' demesnes forced their owners to utilize every piece of their territory as much as possible and frequently resulted in the establishment of small reservoirs. Consolidation of the whole demesne during the 17th century made threelevel fish breeding possible in consolidated demesnes. This resulted in the abandonment of old small ponds and in utilization of older large reservoirs. To the contrary of older presumptions no new large reservoirs were built during the post-war renovation. These reservoirs can probably be identified with ponds mentioned in older sources from the 16th century. In spite of the fact that the Society of Jesus paid lots of attention to the development of the monitored demesne during the 17th and 18th centuries, their attitude to the renovation of pond network was fairly conservative and demonstrates more or less stagnating tendencies in the post-war pond management which is in contrary with conclusions in older literature.

Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0277407