Využití umělých substrátů ke studiu predačního tlaku invazních hlaváčovitých ryb

0457700 - ÚBO 2016 cze A - Abstract
Mikl, Libor - Adámek, Zdeněk - Všetičková, Lucie - Janáč, Michal - Roche, Kevin - Šlapanský, Luděk - Jurajda, Pavel
Využití umělých substrátů ke studiu predačního tlaku invazních hlaváčovitých ryb.
Zoologické dny České Budějovice 2016: sborník abstraktů z konference 11.-12. února 2016. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2016 - (Bryja, J.; Sedláček, F.; Fuchs, R.). s. 145. ISBN 978-80-87189-20-7.
[Zoologické dny. 11.02.2016-12.02.2016, České Budějovice]
Institutional support: RVO:68081766
Keywords : invasive fish
Subject RIV: EH - Ecology, Behaviour

Několik druhů hlaváčovitých ryb pocházejících z ponto-kaspické oblasti významně rozšířilo od 90. let 20. století svůj areál. Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus) a hlavačka mramorovaná (Proterorhinus semilunaris) pronikli z Dunaje až na území ČR do povodí dolní Moravy a Dyje. V našich podmínkách obsadili především kamenný zához, kde se stali dominantními druhy ichtyofauny. V souvislosti s jejich kontinuálním šířením a takřka vyhraněnou bentofágií lze předpokládat jejich vliv na společenstvo makrozoobentosu především v prostředí kamenných záhozů. Pro tyto účely jsme provedli experiment s dvěma typy sítěných kontejnerů umožňujících (velikost ok 20 mm) a neumožňujících (velikost ok 4 mm) přístup rybám. V kontejnerech byl umístěn kamenný substrát (~ 20 kg), odebraný ze záhozu. Experiment probíhal paralelně na dvou profilech řeky Dyje, po dobu jednoho roku. Na první lokalitě (Nové Mlýny) byla přítomna jen hlavačka mramorovaná, na druhé lokalitě (Břeclav) byly početné populace jak hlavačky, tak i hlaváče černoústého. Naše studie potvrdila předpoklad, že hlaváčovité ryby mají významný vliv na kvantitativní složení společenstva makrozoobentosu. Na obou místech jsme v substrátu přístupném rybám zaznamenali významný pokles abundance makrozoobentosu téměř o 30%. Hlavačka měla negativní vliv zejména na abundanci kroužkovců (Annelida), plžů (Gastropoda), korýšů (Crustacea) a larev jepic (Ephemeroptera). V přítomnosti hlaváče jsme zaznamenali pokles abundance stejných skupin jako u hlavačky, hlaváč měl navíc negativní vliv na abundaci mlžů (Bivalvia, zvláště slávičku Dreissena polymorpha) a larvy vážek (Odonata) a pakomárů (Chironomidae). Závěry naší studie prokázaly, že hlaváčovité ryby mají negativní vliv na společenstvo makrozoobentosu. S ohledem na specifika v preferenci mikrohabitatů (kamenný zához) a přirozenou vysokou produkci na sledovaném toku však nedochází k natolik závažné redukci potravní základny, která by vedla k významnější konkurenci s původními druhy.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0258072