Ač má pruhy, zebrou není aneb fylogeneze myší rodu Lemniscomys

0457678 - ÚBO 2016 cze A - Abstract
Hánová, Alexandra - Bryja, Josef - Aghová, Tatiana - Šumbera, R. - Konečný, Adam
Ač má pruhy, zebrou není aneb fylogeneze myší rodu Lemniscomys.
Zoologické dny České Budějovice 2016: sborník abstraktů z konference 11.-12. února 2016. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2016 - (Bryja, J.; Sedláček, F.; Fuchs, R.). s. 73-74. ISBN 978-80-87189-20-7.
[Zoologické dny. 11.02.2016-12.02.2016, České Budějovice]
R&D Projects: GA ČR GA15-20229S
Institutional support: RVO:68081766
Keywords : phylogeny * Lemniscomys
Subject RIV: EG - Zoology

Pravé myši (Murinae) tvoří druhově nejbohatší a nejvýznamnější (zemědělští škůdci, rezervoáři a přenašeči nemocí) skupinu hlodavců. Navzdory svému významu, zejména v rozvojových zemích (např. Africe), jsou stále nedokonale zmapováni. Co se týče samotného počtu druhů, fylogenetických vztahů mezi nimi či geografického rozšíření jsou některé taxonomické skupiny, obvykle v tropických oblastech, stále výzvou pro zoology. Africké savanové myši rodu Lemniscomys jsou typické různým počtem podélných pruhů na dorsální straně těla. V současné době je rozlišováno 11 druhů, které lze podle charakteru pruhování rozdělit do tří skupin: a) zástupci skupiny L. barbarus (L. barbarus, L. zebra a L. hoogstraali) s několika podélnými světlými pruhy; b) skupiny L. striatus (L. striatus, L. macculus, L. bellieri a L. mittendorfi) jejichž podélné pruhy nejsou plně vytvořené, nýbrž naznačené řadami blízce posazených světlých skvrnek; a c) zástupci skupiny L. griselda (L. griselda, L. rosalia, L. roseveari a L. linulus), kteří mají na zádech pouze jeden podélný černý pruh. V rámci těchto skupin jsou si některé druhy morfologicky i karyologicky navzájem velmi podobné a jejich vymezení není jednoznačné. Mnozí autoři je pak považují za nejisté s očekáváním vyjasňující molekulárně fylogenetické analýzy.
Cílem našeho příspěvku je popsat fylogenetické vztahy druhů rodu Lemniscomys pomocí mitochondriálního a jaderného markeru (cytochrom b a IRBP), přičemž kombinujeme nové i již publikované sekvence devíti druhů. Výsledky naznačují blízkou příbuznost druhů L. macculus a L. bellieri, jejíž genetické rozdíly jsou srovnatelné s vnitrodruhovou variabilitou druhu L. striatus, tak jak je dnes chápán. Současně se ukazuje, že mnohými autory zpochybňované oddělení L. griselda a L. rosalia je přes veškerou morfologickou a karyologickou podobnost opodstatněné. Prezentované výsledky jsou první takto kompletní molekulární fylogenezí rodu Lemniscomys.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0258053