Koevoluční dynamika mezidruhových vztahů a populačně-specifické dopady invazí

0454369 - ÚBO 2016 CZ cze A - Abstract
Reichard, Martin - Douda, K. - Przybylski, M. - Popa, O. P. - Karbanová, E. - Matasová, K. - Rylková, K. - Polačik, Matej - Blažek, Radim - Smith, Carl
Koevoluční dynamika mezidruhových vztahů a populačně-specifické dopady invazí.
Zoologické dny Brno 2015: sborník abstraktů z konference 12.-13. února 2015. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2015 - (Bryja, J.; Řehák, Z.; Zukal, J.). s. 209-210. ISBN 978-80-87189-18-4.
[Zoologické dny. 12.02.2015-13.02.2015, Brno]
R&D Projects: GA ČR GA13-05872S
Institutional support: RVO:68081766
Subject RIV: EG - Zoology

Nepůvodní druhy mohou mít negativní vliv na ostatní druhy ve společenstvu, často s významnými ekologickými a ekonomickými dopady. Stejný nepůvodní druh má však v různých částech nového areálu často rozdílný dopad na ekologické vztahy v původních společenstvech. O příčinách této rozdílnosti mnoho nevíme, přestože je důležitá z teoretického i praktického hlediska. Mezidruhové interakce jsou často ovlivněny koevolucí, kdy adaptace jednoho druhu je následována odpovídající proti-adaptací u druhu interagujícího. V naší studii jsme testovali hypotézu, že rozdílná dynamika koevolučních vztahů může významně ovlivnit dopad nepůvodních druhů. Srovnávali jsme populačně-specifické parametry mezi dvěma populacemi nepůvodního druhu škeble asijské (Anodonta woodiana) a čtyřmi populacemi původního druhu ryby hořavky duhové (Rhodeus amarus). Mezi hořavkami a mlži existuje dynamický koevoluční
vztah – hořavky parazitují mlže kladením jiker do jejich žaberní dutiny a mlži využívají ryby (včetně hořavek) jako hostitele svých parazitických larválních stádií (glochidií). Zjistili jsme, že dopad přítomnosti A. woodiana ve společenstvu mlžů na hořavky vykazoval značnou mezipopulační variabilitu. Rozdíly byly zřejmé nejen mezi geograficky vzdálenými liniemi hořavek, ale také u geneticky téměř identických populací, které se lišily pouze ve zkušenosti s přítomností A. woodiana. Rozdíly byly patrné jak v náchylnosti hořavek k napadení glochidiemi A. woodiana tak i ve schopnosti rozpoznat mlže A. woodiana jako nevhodného hostitele pro vlastní potomstvo. Početnost mláďat hořavek v žaberním aparátu mlžů se navíc lišila mezi populacemi nepůvodního druhu mlže. Naše studie ukazuje, že právě dynamika koevolučních vztahů může být příčinou nekonzistentního dopadu nepůvodního druhu na různé populací druhů původních.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0255056