Za "sázkou na jistotu" v embryonálním vývinu afrického halančíka jsou maternální efekty

0454354 - ÚBO 2016 CZ cze A - Abstract
Polačik, Matej - Reichard, Martin
Za "sázkou na jistotu" v embryonálním vývinu afrického halančíka jsou maternální efekty.
Zoologické dny Brno 2015: sborník abstraktů z konference 12.-13. února 2015. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2015 - (Bryja, J.; Řehák, Z.; Zukal, J.). s. 199-200. ISBN 978-80-87189-18-4.
[Zoologické dny. 12.02.2015-13.02.2015, Brno]
R&D Projects: GA ČR(CZ) GAP506/11/0112
Institutional support: RVO:68081766
Keywords : bet-hedging * Nothobranchius furzeri
Subject RIV: EG - Zoology

Sázka na jistotu (bet-hedging) je evoluční strategie, kterou vyvinuly organizmy napříč různými taxonomickými skupinami – je známá u rostlin, bezobratlých i obratlovců. Společným znakem organizmů s touto strategií je jejich výskyt v nepředvídatelném prostředí s časově fluktuujícími podmínkami. Princip této strategie spočívá ve snižováni rizika naprostého reprodukčního neúspěchu pomocí produkce potomstva s vysokou variabilitou v klíčové vlastnosti/znaku (např. velikost, schopnost disperze, délka vývoje). Variabilita potomstva zajistí, že v dané sezoně budou podmínky vhodné alespoň pro jeho část, a ta se úspěšně rozmnoží. Africký anuální halančík Nothobranchius furzeri žije ve vysychajících savanových tůních a období sucha přežívá jen ve stadiu embrya v jikerném obalu. Příchod sezonních dešťů má v areálu výskytu tohoto druhu nevyzpytatelný charakter. Proto N. furzeri sází na jistotu a produkuje i za konstantních podmínek jikry s velmi proměnlivou délkou embryonálního vývoje (3 týdny – 1 rok). S příchodem období dešťů jsou potom připraveny se vylíhnout jen některé jikry. Nelíhnou se tedy všechny synchronně, což by v případě falešného deště znamenalo katastrofu pro populaci. V naší studii jsme se pomocí metod kvantitativní genetiky (North Carolina II experimentální design) pokusili zjistit, jaké jsou zdroje variability v délce embryonálního vývoje u N. furzeri. Podle dopředu stanoveného protokolu jsme opakovaně párovali samce se samicemi a sledovali délku vývoje snůšek. Zjistili jsme, že i v rámci snůšky se jikry vyvíjejí značně variabilně. Zdroj variability je negenotypový, protože délka vývoje se s věkem samice měnila – starší samice produkovaly proporčně více jiker s dlouhým vývinem. Nezjistili jsme žádný vliv samce, ani vliv interakce samčího a samičího genotypu. Našim závěrem proto je, že délka embryonálního vývoje u N. furzeri je ovlivněna maternálními efekty.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0255051