Variabilita genů pro MHC u plemen kura domácího

0454343 - ÚBO 2016 CZ cze A - Abstract
Pojezdná, A. - Potts, N. - Bainová, Z. - Bryjová, Anna - Šmídová, A. - Kaufman, J. - Vinkler, M.
Variabilita genů pro MHC u plemen kura domácího.
Zoologické dny Brno 2015: sborník abstraktů z konference 12.-13. února 2015. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2015 - (Bryja, J.; Řehák, Z.; Zukal, J.). s. 198-199. ISBN 978-80-87189-18-4.
[Zoologické dny. 12.02.2015-13.02.2015, Brno]
Institutional support: RVO:68081766
Keywords : Major histocompatibility complex
Subject RIV: EB - Genetics ; Molecular Biology

Glykoproteiny Hlavního histokompatibilního komplexu (Major histocompatibility complex, MHC) jsou klíčové molekuly adaptivní imunity obratlovců. Ptačí MHC mají silný vztah k rezistenci vůči infekčním chorobám. Kur domácí (Gallus gallus f. domestica) je základní modelový organismus pro výzkum biologie ptáků a zároveň je to ekonomicky velice významný druh. Výzkumu struktury a funkce imunitního systému tohoto druhu byla proto věnována značná pozornost. Genový klastr MHC je u kura domácího dobře charakterizován. Na rozdíl od se savčích MHC genů je u kura znám tzv. "minimal essential MHC" – jednoduchý a kompaktní
genový klastr, který obsahuje mj. duplikované polymorfní lokusy pro alfa řetězce MHC gp I. třídy (BF1 a BF2) a duplikované polymorfní lokusy pro beta řetězce MHC gp II. třídy (BLB1 a BLB2). V klasickém imunologickém a imunogenetickém výzkumu jsou ale převážně zkoumány inbrední laboratorní linie kura nebo vysokoprodukční komerční plemena a jejich hybridi.
Genetická variabilita těchto linií může být omezená kvůli křížení pro vysokou produkci. Proto mohou v součastnosti představovat zdroj dosud málo využité genetické variability okrasná plemena z drobných zájmových chovů. Abychom prozkoumali genetickou diverzitu těchto plemen, použili jsme relativně levnou metodu určení genotypu - RSCA (Refrence strand-mediated conformational analysis). Při této technice fluorescenčně označené známé sekvence (FLRs) dimerizují s vlákny DNA vzorku a tvoří heteroduplexy, jejichž rychlost průchodu kapilárou při kapilární elektroforéze je variabilní, úměrná míře shody sekvence vzorku se sekvencemi použitých FLR sond. Vzor elektroforetogramů pak, v kombinaci se známými vzory již osekvenovaných alel, umožnuje spolehlivou identifikaci alel v genotypizovaném vzorku. V naší pilotní analýze srovnáváme moderní a starobylá plemena, u nichž lze předpokládat genetický polymorfimus stabilizovaný během domestikace.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0255042