Figurace paměti. J.A. Komenský v kulturách vzpomínání 19. a 20. století

0443764 - FLÚ 2016 CZ cze M - Monography Chapter
Storchová, Lucie
Předchůdce rozumné emancipace pohlaví ženského a dělnictva? K absenci ambivalentních a polyvalentních forem vzpomínání na Komenského v textech českých emancipačních hnutí druhé poloviny 19. století.
[A forerunner of the rational emancipation of the female sex and the working class? On the lack of polyvalent or ambivalent forms of remembrance in the texts produced by modern Czech emancipatory movements.]
Figurace paměti. J.A. Komenský v kulturách vzpomínání 19. a 20. století. Praha: Scriptorium, 2014, s. 161-175. ISBN 978-80-88013-08-2
R&D Projects: GA ČR(CZ) GAP410/11/1201
Institutional support: RVO:67985955
Keywords : cultural memory * Comenius * Czech Lands * 19th-century * feminism * socialism
Subject RIV: AB - History

Kapitola se zabývá otázkou, jak se v kulturní paměti českých emancipačních hnutí bojujících za rovnoprávnost žen a dělníků prolínaly nacionální a další roviny vzpomínání. Podle autorky diskuse o feminismu a socialismu na konci 19. a počátku 20. století výrazně nepřispěly k prohloubení paměťové polyvance. Rovněž zde byl Komenský spojován se vzdělávací politikou, především s právem na rovný přístup ke vzdělání. Charakteristická byla pro tyto debaty nízká míra radikalismu, posílená rozsáhlým citováním přímo z Komenského prací a starších českých nacionálních pretextů. Jako by téma sociální nerovnosti a boj proti ní musely být ještě silněji zakotveny v samotné postavě Komenského a jeho autoritě pro české národní hnutí. Tyto specifické formy vzpomínání ukazují, jak se adaptovala tradiční paměťová schémata a jak se umenšovaly významové alternativy v procesu etablování českých emancipačních hnutí.

The chapter is dealing with the question of how nationalist forms of remembrance interacted with other levels in socially emancipatory movements of the Czech fighting for equal rights for women and workers. According to the autor Czech debates in this field in the 19th and beginning of the 20th century did not contribute to the deepening of the memory polyvalence. In their context too, Comenius was often connected with educational policy, above all the right to general education. The debate was marked by a law degree of radicalism, enhanced by extensive quotation from Comenius' work and from older Czech pretexts with national resonance. It seemed that social inequality and its reduction needed to be even more firmly anchored in the figure of Comenius himself and the authority associated with him in Czech national discourse. This particular commemoration of Comenius illustrates how traditional memory schemed were adapted and variety of meanings reduced in the process of stabilisation of emancipatory movements.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0246445