Libellus amicorum. Beket Bukovinská

0426180 - ÚDU 2014 RIV CZ cze M - Monography Chapter
Lahoda, Vojtěch
Tintoretto modernista.
[Tintoretto the Modernist.]
Libellus amicorum. Beket Bukovinská. Praha: Artefactum, 2013 - (Konečný, L.; Slavíček, L.), s. 320-327. ISBN 978-80-86890-62-3
Institutional support: RVO:68378033
Keywords : Mannerism * Expressionism * Cubism * pure plasticity * Albert Kutal * Antonín Procházka
Subject RIV: AL - Art, Architecture, Cultural Heritage

Článek se zabývá malířem Tintorettem, jehož dílo byl jakýmsi matrixem, jehož prostřednictvím si moderní umělci i výtvarná kritika uvědomovali aktuálnost malířského přednesu a budování plastiky v obraze, což pro ně bylo často zásadnější, než vliv dobových moderních - ismů. Max Dvořák chápal Tintoretta jako předchůdce modernismu. Tintoretto formoval malíře Jindřicha Pruchu, ale paradoxně jako krajináře. Jméno Tintoretta uvedl František Xaver Šalda v eseji Násilník snu (1905) o Edvardu Munchovi. Miloš Marten v Moderní revue (1910-11) publikoval studii o Tintorettovi, kde použil termín "světelný expresionismus". Emil Filla v článku o El Grekovi (1911) několikrát uvádí Tintoretta, později opět ve stati Caravaggiovo poslání (1925). Dokonalým příkladem adaptace Tintoretta pro expresionistickou malbu je volná kopie Tintorettovy Poslední večeře od významného lotyšského malíře Jekabse Kazakse (1895-1920) z roku 1920. Tintoretto byl rovněž aktuální v českém umění druhé půle třicátých let (Vladimír Sychra).

The article deals with the painter Tintoretto, whose work was a kind of matrix, through which contemporary artists and art critics realized the importance of the painterly brushwork and the architectonic of painterly space, which for them was often more substantial than the impact of specific modern - isms. Max Dvořák understood Tintoretto as a forerunner of modernism. Tintoretto was important for Czech painter Jindřich Prucha. Tintoretto was mentioned by František Xaver Šalda in his essay The Rapist of Dream (1905) on Edvard Munch. Miloš Marten in Modern revue (1910-1911) published a study on Tintoretto, where he used the term "light expressionism". Emil Filla in article about El Greco (1911) lists several times Tintoretto, and later again in the essay The Mission of Caravaggio (1925). A perfect example of adaptation Tintoretto to expressionist painting is a free copy of Tintoretto´s Last Supper by distinguished Latvian painter Jekabs Kazakse (1895-1920) in 1920. Tintoretto was also important in Czech art of the second half of the thirties (Vladimír Sychra).
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0231919