Number of the records: 1  

Možnost využití cytogenetických metod v taxonomii rodu Euscorpius (Scorpiones: Euscorpiidae)

  1. 1.
    0389922 - ÚBO 2013 CZ cze A - Abstract
    Plíšková, J. - Vallo, Peter - Kovařík, F. - Novotný, T. - Šťáhlavský, F.
    Možnost využití cytogenetických metod v taxonomii rodu Euscorpius (Scorpiones: Euscorpiidae).
    Zoologické dny Brno 2013: sborník abstraktů z konference 7.-8. února 2013. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2013 - (Bryja, J.; Řehák, Z.; Zukal, J.). s. 178. ISBN 978-80-87189-14-6.
    [Zoologické dny. 07.02.2013-08.02.2013, Brno]
    Institutional support: RVO:68081766
    Subject RIV: EB - Genetics ; Molecular Biology

    Rozdíly na úrovni genomu hrají důležitou roli v izolaci a evoluci druhů. Například kvalitativní diferenciace v počtu a morfologii chromozomů může tvořit podstatné reprodukční bariéry a představuje tak důležité znaky umožňující v mnoha případech odlišení i blízce příbuzných druhů, případně detekci jejich hybridů. Rychlost a hlavní trendy evoluce druhově specifických charakteristik na této úrovni jsou nicméně u různých skupin jiné a prozkoumanost těchto mechanizmů u různých taxonů je podstatně odlišná. Štíři (Scorpiones) patří z cytogenetického hlediska spíše k těm méně prozkoumaným řádům. A to i přesto, že se jedná o starobylou skupinu členovců s mnoha pleziomorfními znaky, která může být důležitým klíčem pro pochopení principů karyotypové diverzifikace celé třídy pavoukovců (Arachnida). V dnešní době jsou známy karyotypy přibližně 70 druhů štírů, což jsou pouhá cca 4 % z celkového počtu popsaných druhů. Přestože se jedná o řád s výraznou karyotypovou variabilitou (2n = 5 – 175), nebyly tyto rozdíly nikdy vztaženy ke genetické divergenci analyzovaných taxonů a jejich evolučním vztahům. Zjištěná vnitrodruhová variabilita karyotypů některých druhů tak může ve skutečnosti odrážet mezidruhové rozdíly u dosud nerozlišených taxonů. Z tohoto důvodu jsme se soustředili na tuto otázku u modelového rodu Euscorpius, který se vyskytuje téměř po celé jižní Evropě od Španělska přes mediteránní oblast až po východní Kavkaz. Vysoká morfologická proměnlivost zástupců tohoto rodu se odráží v komplikované taxonomii, kdy je v současnosti rozeznáváno 18 druhů s přibližně padesáti poddruhy. Naše předběžné výsledky získané v rámci všech čtyř v současné době rozlišovaných podrodů ukazují, že tento rod se jeví jako vhodná modelová skupina pro kombinovanou studii karyotypové diferenciace a morfologické a genetické variability.
    Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0218841

     
     
Number of the records: 1  

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.