Lužní les v Dyjsko-moravské nivě

0103183 - UBO-W 20040117 RIV CZ cze M - Monography Chapter
Hubálek, Zdeněk - Rudolf, Ivo
Klíšťata lužního ekosystému.
[Ixodid ticks of the floodplain forest ecosystem.]
Lužní les v Dyjsko-moravské nivě. Břeclav: Moraviapress Břeclav, 2004 - (Hrib, M.; Kordiovský, E.), s. 327-333. ISBN 80-86181-68-5
R&D Projects: GA ČR GA206/00/1204; GA ČR GA524/00/1122; GA ČR GA206/03/0726; GA AV ČR IBS6093007; GA MŽP MR/610/2/96
Institutional research plan: CEZ:AV0Z6093917
Keywords : ticks * floodplain forest
Subject RIV: FN - Epidemiology, Contagious Diseases ; Clinical Immunology

Nejčastější druhy klíšťat (Ixodidae) v jihomoravském luhu jsou Ixodes ricinus (klíště obecné), Dermacentor reticulatus (piják lužní) a Haemaphysalis concinna (klíšť lužní); dalších 6 druhů bylo zaznamenáno méně často. Hostitelem dospělých klíšťat 3 nejhojnějších druhů je lovná zvěř, hostiteli nedospělých stádií těchto klíšťat jsou drobní savci nebo ptáci. Klíšťata mohou při větší intenzitě napadení způsobit ztráty krve a bakteriální kontaminaci kůže, jsou však schopna přenášet i některé patogenní mikroorganizmy. Klíště obecné (na rozdíl od pijáka lužního a klíštěte lužního) přenáší v jihomoravském luhu Borrelia burgdorferi sensu lato (původcem lymské borreliózy bylo infikováno 16% nymf a 29% dospělců). V oblasti Soutoku byl prokázán také původce tularemie (Fracisella tularensis) u 2,1% pijáků lužních a u 0,2% klíšťat obecných; piják lužní je zřejmě lokálním vektorem. Pro kontrolu a snížení rizika nákaz přenosných klíšťaty je nejvýznamnějším krokem zavedení epidemiologické surveillance.

The most common species of ticks (Ixodidae) in the South-Moravian floodplain ecosystem are Ixodes ricinus, Dermacentor reticulatus and Haemaphysalis concinna; additional 6 species have been recorded less often. The hosts of adult ticks are wild large mammals while preimaginal ticks parasitize small mammals and birds. The ticks can cause loss of blood and bacterial contamination of skin, but they also can transmit some pathogenic microorganisms. For instance, I. ricinus (contrary to D. reticulatus and H. concinna) transmits Borrelia burgdorferi sensu lato (this agent of Lyme borreliosis was detected in 16% nymphs and 29% adults in this ecosystem). In the "Soutok" area, the agent of tularemia (Fracisella tularensis) was detected in 2.1% of D. reticulatus and in 0.2% of I. ricinus; D. reticulatus is obviously local vector of tularemia. Epidemiological surveillance is an optimal approach to reduce the risk of tick-borne infections.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0010510