4.48 Psychosis” as a Suicide Note of Sarah Kane?

0082811 - PSÚ 2007 RIV GB eng C - Conference Paper (international conference)
Čermák, Ivo - Chrz, Vladimír - Zábrodská, Kateřina
4.48 Psychosis” as a Suicide Note of Sarah Kane?
[Psychóza ve 4.48" dopisem na rozloučenou?]
Narrative and memory. Huddersfield: University of Huddersfield, 2007, s. 111-119. ISBN 1-86218076-8.
[Narrative and memory. Huddersfield (GB), 04.04.2006-06.04.2006]
Institutional research plan: CEZ:AV0Z70250504
Keywords : suicide * regression in the service of the ego * genre, symbolic order
Subject RIV: AN - Psychology

The authors examine the potential connections between the last drama of the British playwright Sarah Kane and the development of her suicidal behaviour. Almost no autobiographical data about Sarah Kane are available, so the authors base their analysis on her play “4.48 Psychosis” solely. They offer three possible understandings of this drama with respect to the fact that she committed suicide: 1. A creative act with regressive elements helped Kane to cope with depression, but paradoxically drew her closer to self-destruction, 2. an analysis of drama genre (lyrical and dramatic style) enables us to explore configuration of experience and intentional models, which can help us to comprehend the future suicidal behaviour 3. Her drama is both an expression of breaking the order of the symbolical dictate through and of her own subjectivity fragmentation. It represents longing for lost wholeness which is not re-established by actualization of desire for love.

Autoři se zabývají možnými souvislostmi mezi poslední hrou britské dramatičky Sarah Kaneové a vývojem jejího suicidálního chování. Protože nejsou dostupná téměř žádné autobiografické údaje o Sarah Kaneové, autoři se v analýze opírali pouze o její hru „Psychóza ve 4.48“. Nabízejí tři možné způsoby, jak rozumět hře s ohledem na skutečnost sebevraždy autorky: 1. kreativní čin s regresivními prvky pomohl Kaneové zvládnout depresi, ale paradoxně ji přiblížil k sebedestrukci, 2. analýza žánru dramatu (lyrický styl) nám dovoluje vysvětlit konfiguraci zkušenosti a intencionální modely, které nám mohou pomoci pochopit jejíá následné suicidální chování, 3. její hra je jak výrazem narušení diktátu symbolického řádu, tak fragmentace autorčiny subjektivity. Hra představuje touhu po celosti, která není znovunastolena realizací touhy po lásce. Uvedený proces reprezentuje postupné přibližování se smrti jako jedinému možnému východisku.
Permanent Link: http://hdl.handle.net/11104/0146267