O SMYSLU ČESKÝCH DĚJINY

Studium dějin vlastního národa a státu je nejen určitým sebe-identifikujícím momentem každé země, ale slouží jako vodítko pro pochopení jejího osudu a stanovení správných budoucích cílů. Výklad dějin však není jen objektivním posouzením minulých událostí, ale může být i nástrojem na ovládnutí druhých, zvláště je-li formulován ze zahraničí. Autoři sborníku se proto pokusili přinést čtenáři určitou mozaiku pohledů na klíčové momenty českých dějin cíleně od počátku naší státnosti v X. století až na práh XX. století. Naše nejmodernější dějiny ještě nejsou součástí historických faktů, a proto jim věnujeme sborník o globální politice a mezinárodních vztazích.

Kolektiv autorů:
Petr Bahník, Markéta Bahníková, Jaroslav Bašta, Lenka Bobková, Roman Cardal, Petr Čornej, Aleš Dvořák,
Milan Hlavačka, Václav Liška, Radomír Malý, Naďa Profantová, Michal Téra, Igor Volný
Václav Liška (úvodní slovo)

Vydání: první
Místo a datum vydání: Praha, prosinec 2022
Vydavatel: Společnost pro Svatováclavská studia, z.s.
Editor: Petr Bahník
Edice: Svatováclavská studia (MK ČR E 24025)
ISBN 978-80-908340-4-0 (brožovaná verze)
ISBN 978-80-908340-5-7 (pdf verze)

Petr Bahník

SMYSL ČESKÉ EXISTENCE A KOŘENY JEJÍ KULTURY

 Od devadesátých let 19. století až do zániku první Československé republiky v roce 1938 probíhal mezi českými historiky a filosofy známý spor o smysl českých dějin. Angažovaly se v něm přední osobnosti tehdejšího veřejného života (Masaryk, Pekař, Rádl, Krofta, Nejedlý aj.). Zpravidla se má za to, že spor odstartoval vydáním Masarykova spisu Česká otázka v roce 1895, ve skutečnosti ale v podobě různých mediálních šarvátek probíhal už dříve a oba soupeřící tábory se v jeho průběhu přeskupovaly a procházely personálními změnami. Nicméně, lze s určitým zjednodušením říci, že se v tomto sporu střetlo vědecké pojetí historiografie, representované tehdy hlavně žáky profesora Jaroslava Golla, a účelové, teleologické, chápání dějin, representované zejména Masarykem, které nabylo v meziválečné republice charakter takřka oficiální ideologie, byť v širokých vrstvách obyvatelstva jen chabě reflektované.

Účastníci tehdejšího sporu nemohli tušit, že zhruba o sto let později se diskuse posune podstatně dále, totiž od otázky, jaký je smysl našich dějin, k pochybám o tom, že vůbec nějaký je. Dnes stojíme na prahu krizí, spojených s proměnami současného světa, a otázka smyslu se stává neodbytnou. Ptáme se, znovu a vlastně šířeji než kdysi, po smyslu existence jednotlivce, národní pospolitosti i naší dávnověké státnosti.

více >>>