Projekt Ovidiovy Proměny v historické knižní ilustraci

Antické mýty, staré tisky a digital humanities v jednom? Představujeme projekt Ovidiovy Proměny v historické knižní ilustraci

Před dvěma tisíci let zemřel římský básník Publius Ovidius Naso. Jeho hlavním a nejznámějším dílem jsou Metamorfózy neboli Proměny, zhruba 250 mytologických příběhů vyprávěných hexametrem. Postavy Proměn a jejich osudy nacházíme v různých podobách a jako zdroj inspirace v literatuře od antických legend přes středověké rytířské eposy až po současnou sci-fi. Své výrazné místo nepochybně zaujímají v dějinách výtvarného umění, jejich krásu můžeme obdivovat v sochařství a malířství napříč staletími. Stopu Proměn nalezneme ve fotografii, filmech nebo počítačových hrách.

Zaměříme-li pozornost na obor dějin knižní kultury, můžeme si všimnout, že Ovidiovy Proměny byly doprovázeny obrazovou složkou už v rukopisech. Později, po vynálezu knihtisku, byly také ilustrované.

V historickém knižním fondu Knihovny AV ČR se nachází hned několik vydání tohoto básnického díla, většinou bohatě ilustrovaných. Tento fakt, spolu s tím, že daná vyobrazení už byla v minulosti zevrubně analyzována a popsána, se stal inspirací pro vznik projektu obrazově-analytické databáze Ovidiovy Proměny v historické knižní ilustraci (OviP).

Projekt Ovidiovy Proměny v historické knižní ilustraci

Tematicky můžeme projekt zařadit do oblasti novověkých dějin knižní kultury. Formou a zpracováním jde zároveň o příspěvek do české produkce v oblasti digital humanities.

Pilířem projektu, jehož výstup je nyní veřejně dostupný na https://ovidiovy-promeny.cz/, je průzkum a popis výtvarného doprovodu knih, tak jak ho doboví umělci vytvořili pro Proměny vydané v 16.–18. století. Ze sbírky starých tisků byla vybrána vydání Ovidiových knih Proměn, v nichž je vlastní text obohacen a ozdoben krásnými ilustracemi. Tyto knihy byly kompletně digitalizovány a volně zpřístupněny v Digitální knihovně AV ČR. Současně byly jednotlivé ilustrace podrobně analyzovány, popsány a uspořádány ve webovém rozhraní pro rozšířené možnosti prohledávání.

Projekt mohl být realizován díky finanční podpoře z programu: Strategie AV 21 Paměť v digitálním věku, výzkumné téma Digital Humanities – zpřístupňování, uchovávání a záchrana pramenů v digitálním věku.

Jak projekt vznikl a co jsme si na něm vyzkoušely

Na počátku byla naše touha zprostředkovat současným čtenářům krásný výtvarný materiál, odborníkům nabídnout novou možnost práce s historickými dokumenty a využít pro to současné technologické možnosti. Propojit staré s novým tak, aby uspořádání digitalizovaných ilustrací umožňovalo inspiraci pro další studium, možnost jít do hloubky a porovnávat výtvarnou složku Ovidiových Proměn, způsoby dobového ztvárnění i chápání mytologických postav a jejich osudů.

V první řadě jsme chtěly návštěvníkovi databáze umožnit ponořit se do námětů jednotlivých příběhů, nechat na sebe působit krásu ilustrací, žasnout a posléze objevovat více a více. Proto je vždy v centru pozornosti ilustrace a design celého webu je koncipován minimalisticky. První kontakt přichází skrze smysluplné výřezy ilustrací (náhledy) s naznačením jejich dějového popisu. Slouží pro lepší orientaci v obsahu a lákají k dalším krokům i seznamování se s vyhledáváním. V detailním zobrazení doprovází každou ilustraci podrobný popis a možnost jejího zvětšeného zobrazení pro detailnější prohlídku. Nechybí odkazové propojení do Digitální knihovny AV ČR, kde zájemci najdou kompletní vydání jednotlivých knih. Buď jsou zavedeni přímo na stránky, na kterých se daná ilustrace nachází, nebo si mohou prolistovat celý svazek od titulního listu.

Digitalizace starých tisků v tom nejkvalitnějším rozlišení a jejich zveřejnění ve virtuální knihovně je pro badatele neocenitelná možnost, jak je studovat pod lupou, okamžitě a odkudkoliv. Kromě online přístupu se nabízí i možnost stažení jednotlivých stran v plné kvalitě pro pozdější využití při offline práci.

Za klíčovou považujeme možnost uspořádávání a prohledávání výtvarného materiálu pro další bádání, a to nad rámec běžného základního popisu, jak bývá v podobných databázích obvyklé. Lákalo nás prozkoumat, co vše lze na dobové ilustraci zachytit jako nosnou informaci, co vše z ilustrace můžeme použít a využít pro rešeršní dotazy.

Protože jsme ani ve světě nenašly obdobně zpracovaný projekt knižních ilustrací podobného díla, kterým bychom se mohly inspirovat, rozhodly jsme se jít vlastní cestou. Abychom umožnily křížové prohledávání, vytvořily jsme pro každou zpracovanou část databáze vlastní kategorie a jejich vzájemné propojení v různých variantách. Hlavním vodítkem byla reálná struktura Proměn a jejich jednotlivých částí, jimž je architektura celé databáze podřízena. Pomyslnou základní stavební jednotkou se stala ilustrace jako samostatný unikátní objekt, na něž jsou navázány další atributy, jako např. kniha, ve které byla vydána, umělec, který ji vytvořil, použitá výtvarná technika, popisná klíčová slova i osobní jména, přiřazení ke konkrétním veršům Proměn apod.

Smysluplné uspořádání se stalo hlavním úkolem v rámci opakovaného testování a úprav jednotlivých funkcí. Snažily jsme se, aby databáze působila přehledně, esteticky a uživatelsky intuitivně.

Co databáze nabízí

K 31. 1. 2020:

560 ilustrací,
11 různých titulů vydaných v letech 1512–1791,
26 autorů ilustrací,
216 vyobrazených postav,
1017 klíčových slov v 15 kategoriích.

Klíčová slova, vyobrazené postavy atd. se budou dále rozrůstat, naplnění databáze je v současnosti za svou polovinou.

Dnešní čtenář či badatel má díky online databázi OviP možnost:

analýzy dané ilustrace, která je dostupná v kvalitním rozlišení,
objevit hlavní náměty Proměn a jejich výtvarné zpracování,
vyhledávat pomocí základního časového rozmezí vydání,
ilustrace porovnávat mezi sebou,
zjistit, kdo a kdy ilustraci vytvořil, pomocí rejstříku umělců,
odhalit, jaká grafická technika byla použita (dřevořez, mědirytina, lept, mědirytina s leptem),
najít pomocí klíčových slov jednotlivé ikonografické atributy, postavy, jednotlivosti, děje apod. Klíčová slova jsou seřazena také podle dějů a činností, které se na ilustraci odehrávají,
využít propojení do Digitální knihovny AV ČR, kde jsou dostupné digitalizované verze všech knih, z nichž jsou ilustrace vybrány, a studovat je komplexně. Digitální kopie knih umožňují detailní analýzu díky velice kvalitnímu rozlišení,
díky podrobnému knihovědnému popisu vyhledávat podle dalších parametrů, např. podle typu ilustrace (doprovodná ilustrace, grafický titulní list, frontispis, signet, vlys, viněta, iniciála),
vyhledávat podle charakteru proměny (kdo se proměňuje a v co se proměňuje),
a v neposlední řadě je tu možnost „jen“ se potěšit krásnou výtvarnou složkou vybraných knížek Ovidiových Proměn

Pro koho je databáze určena

Ovidiovy Proměny v historické knižní ilustraci mohou být zajímavé pro laickou i odbornou veřejnost:

knihovníky,
knihovědce,
kunsthistoriky,
literární vědce,
restaurátory,
výtvarné umělce,
pedagogy,
studenty,
pro všechny milovníky příběhů a ilustrací.

Kdo všechno se na vytvoření databáze podílel

knihovědná část (výběr titulů, analýza a popis ilustrací): Markéta Kučerová
kontrola a doplňování údajů a ilustrací do databáze: Tereza Melichová
koncepce databáze, webdesign a grafika: Marina Krahulcová
programování, webmastering: Jaroslava Pachlová
digitalizace a zpřístupnění v DKAV: Martina Nezbedová

Co bude dál? Ukážeme to!

Rok 2020 bude ve znamení doplňování ilustrací a – jak už to tak u podobných projektů bývá – opakovaných kontrol, oprav a vylepšování stávajících funkcí i grafiky.

Zároveň si myslíme, že je projekt připraven pro představení veřejnosti. Proto se Ovidiovy Proměny staly hlavním námětem letošní vědecko-popularizační činnosti KNAV – především v rámci největších akcí tohoto typu: Veletrhu vědy (4 –6. 6. 2020) a Týdnu vědy a techniky AV ČR (2.–8. 11. 2020). (Pozn. Vzhledem ke zrušení festivalu Veletrh vědy 2020 dojde k přesunu „ovidiovského programu“ na rok 2021.)

Zaměříme se na rozmanité možnosti využití databáze: jako edukační pomůcky, ale i jako inspirace pro tvůrčí myšlení a pochopení principů tvorby příběhů i historických souvislostí. Pokusíme se přiblížit vývoj a proměny vyprávění příběhů (storytellingu) se zaměřením na jejich výtvarné zpracování v knižní ilustraci. Na konkrétních ilustracích ukážeme, jak se v průběhu staletí (ne)proměňovaly podoby a chování hrdinů i mytologických postav, i to, jak je soudobí autoři interpretovali. Pokusíme se znovuobjevit hluboce zakořeněnou tradici vyprávění jako přirozenou lidskou potřebu i umění zároveň. Zjistíme, jak se pomocí příběhu – jeho tvorby, porozumění a vyprávění – učíme a kultivujeme sami sebe i druhé.

Záměr chceme realizovat především formou odborně vedených workshopů a kreativních dílen. Připravujeme též výstavní a interaktivní prezentaci, v Týdnu vědy a techniky pak vše doplníme i odborným seminářem.

Vývoj nekončí

Ve všech fázích příprav projektu jsme nacházely (a stále nacházíme) nové a nové nápady, jak do budoucna web i databázi rozšířit o nové funkce a obsah tak, aby vznikl bohatý, podrobný a hlavně užitečný zdroj informací o historické knižní ilustraci s tématem Ovidiových Proměn. Na některých už pracujeme (nyní vytváříme například rejstřík osobních jmen s jednoduchým představením postavy, která byla na ilustraci identifikována), na jiné se chystáme.

Patří mezi ně například programovací práce na funkcích – prohledávání podle více atributů zároveň, interaktivní propojení popisu s ilustrací, uživatelsky příjemnější zobrazení.

Nabízí se také propojení ilustrací s českým překladem Ovidiových Proměn prostřednictvím Digitální knihovny AV ČR. V českém překladu totiž Ovidiovy Proměny vyšly poprvé až na začátku 20. století.

Plánujeme také připojení dalších digitalizovaných ilustrací z našich starých tisků, které obsahují motivy z Ovidiových Proměn. Tím se vytvoří bohatá databáze antické mytologie v historické knižní ilustraci ve fondu KNAV. Lze též zahrnout i pozdější ilustrace z knih, vydaných po roce 1800.

Rády bychom navázaly širší spolupráci i s dalšími knihovnami a institucemi, abychom obrazový materiál rozšířily i mimo náš vlastní knihovní fond. Ať už směrem do oblasti knižní ilustrace nebo do výtvarného umění obecně.

A především – s vděčností přijmeme jakékoliv uživatelské i odborné připomínky, postřehy, upozornění na chyby a náměty ke zlepšení. Předem za ně děkujeme i Vám.

Kontakt: knavcr@lib.cas.cz

Příklady obsahu a srovnání ilustrace k příběhu Dafné

Apollón pronásleduje nymfu Dafné, která se mění ve vavřínový strom.

Příklady ilustrací knižních ilustrací Ovidiových Proměn, jejich zpracování v databázi OviP a v Digitální knihovně AV ČR:

Obr. 1a – Příklad zobrazení celé ilustrace v databázi OviP – Titulní list – vybrané příběhy z I. knihy Ovidiových Proměn (Le Metamorfosi di Ovidio … , 1584, TE 68)

Obr. 1b – Tatáž ilustrace – výřez – příběh Dafné jen naznačený, načrtnutý

Obr. 2 – Další ilustrace k příběhu Dafné… (Ovids Verwandlungen in Kupfern … , [1791], TF 113)

Obr. 3 – Příběh Dafné na frontispisu s vybranými příběhy I.–IV. knihy (Les Metamorphoses … , 1732, TH 1101)

Obr. 4 – Další lustrace příběhu Dafné, tentokrát zobrazení v digitalizované knize v Digitální knihovně AV ČR (Les Metamorphoses en latin et francois divisées en XV. liveres … , 1702, TB 72)

Obr. 5 – A ještě jedno zobrazení příběhu Dafné… (Les Metamorphoses d’Ovide …, 1637, TB 75)

Srovnání s výtvarným uměním:

Obr. 2 a obr. 8 jsou obdobně rozvržené: Malý Amorek v oblacích, Apollón vztahuje ruku k prchající Dafné, jejíž prsty se mění ve větvičky vavřínu, přítomen je i otec Dafné, říční bůh Péneios.

Obr. 5 a obr. 4 jsou jakoby rozpohybované, Apollón je kousek od Dafné a pak je přímo u ní. Dafné se k němu otáčí a ruce má vzhůru a z prstů ji raší větvičky, proměna počíná. s č. 6 a č. 10

Obr. 3 a obr. 7 – podobný námět, kdy Apollon drží za pas Dafné, která má zdvižené ruce, proměňující se ve větve, Apollón už Dafné drží, dohonil ji.

Obr. 9 – zajímavá kompozice, Dafné se přímo dívá na Apollóna. Podobnou ilustrací zatím databáze nedisponuje.