V roce 2018 jsme mohli díky financím získaným z dotačního programu VISK 3 a vlastní spoluúčasti zahájit přípravy pro nasazení RFID technologie. V tomto příspěvku bychom rádi shrnuli důvody volby RFID prvků, postup implementace i současný stav po několika měsících fungování v ostrém provozu.
Proč RFID
Identifikační systém RFID přináší oproti klasickým čárovým kódům a elektromagnetickým (EM) páskům řadu výhod: pro komunikaci využívá radiofrekvenci, tudíž není nutný přímý fyzický kontakt mezi štítky (tagy) a čtečkou. Dle nastavení může čtečka přečíst až stovky tagů najednou; dodávají se v různých velikostech a tvarech. Velikou výhodou je možnost nahrané informace opakovaně přepisovat. Z hlediska ochrany knihovních fondů pak bezpečnostní brána detekuje RFID tagy s větší úspěšností než EM pásky. Zásadním negativem jsou vyšší náklady, které mohou dále narůstat, pokud je třeba systém navrhnout pro existující software i hardware. A jakkoli jsou tagy odolné např. vůči vysokým teplotám, jsou náchylné na kontakt s kovy nebo tekutinami.
Výchozí situace
Studovna Knihovny AV ČR (KNAV) je chráněným prostorem ohraničeným vstupním turniketem a výstupním turniketem s kombinovanou bezpečnostní bránou (doposud se čtečkami čárových kódů). Volný výběr řazený podle oborů zahrnuje kombinaci absenčních a prezenčních jednotek (doposud chráněny EM pásky). Pro autentizaci a autorizaci na turniketu jsme donedávna vydávali čtenářům papírové zalaminované průkazy a papírové jednodenní vstupenky. Fond uložený ve skladech jsme doposud ochrannými prvky neopatřovali.
Nejprve bylo potřeba určit, do jaké míry RFID do služeb zapojíme. I s ohledem na pořizovací cenu štítků jsme se zatím rozhodli zachovat pro prezenční fond ve volném výběru ochranu technologií EM, která je díky kombinované bráně funkční i nadále, a RFID tagy opatřit jen absenční jednotky. K identifikaci každé jednotky používáme papírový štítek s čárovým kódem (přírůstkovým číslem), zvolili jsme tedy RFID tagy bez čárových kódů. Zamýšleli jsme se také nad jinou podobou jednodenních vstupenek, nakonec jsme je zachovali ve stávající podobě. Čtenářské průkazy jsme plánovali postupně nahradit bezkontaktními čipovými kartami se standardem Mifare (RFID).
Na vstupní a výstupní turniket jsme plánovali instalovat čtečku RFID, ale kvůli jednodenním vstupům byl nakonec vymyšlen hybridní model: na obou turniketech zůstala čtečka čárových kódů a přibyla čtečka RFID průkazů. S ohledem na nekompatibilitu původního programu pro autentizaci a autorizaci průchodů a nové čtečky RFID bylo nutné přijít s náhradním řešením. Nejprve bylo potřeba získat zdrojové kódy a doprogramovat podporu čteček, poté bylo potřeba nalézt software na spojení dvou sériových portů do jednoho (serial port splitter).
Obr. 1 – Výstupní turniket s původní čtečkou a novou RFID čtečkou (vpravo)
Jak jsme postupovali
Hlavní fyzické práce jsme spustili během zavření knihovny v červenci a srpnu 2018. Jednotky z volného výběru určené k absenčnímu půjčování byly opatřeny RFID tagy, které byly následně pomocí konverzních stanic spárovány s čárovými kódy identifikujícími každou jednotku. Následně jsme na pracovních PC nainstalovali čtečky čipových karet (Giga PCR-330M, s emulací klávesnice), tiskárnu pro jejich potisk (Zebra ZXP3) a konverzní stanice (GoodStuff Combi). Úspěšně jsme otestovali tzv. self-check, samoobslužné výpůjční zařízení (LibMaster Baby) se čtečkou (Omnikey 5321 CLi). Pro komunikaci s knihovním systémem Aleph bylo nutné pořídit licenci SIP 2.
V září 2018 jsme začali půjčovat absenční fond z volného výběru pomocí RFID technologie, zatím jen u výpůjčního pultu pracovníky KNAV. Zahájili jsme také zaškolování zaměstnanců a pokračovali jsme v testování a ladění stávajícího i nového hardwaru a softwaru.
Nutno říci, že neméně práce bylo vynaloženo na promítnutí změn do Knihovního řádu a tvorbu informačních materiálů tak, aby byli čtenáři včas a dostatečně informováni o chystaných a uskutečněných změnách.
Na začátku prosince 2018 jsme spustili výměnu stávajících čtenářských průkazů za nové čipové karty a také možnost spárovat čtenářské konto s čipovou kartou třetí strany s fotografií, jménem a příjmením čtenáře (např. Lítačka, In-Karta Českých drah, ISIC, ITIC, jiný studentský či zaměstnanecký průkaz). Týden před Vánoci jsme zveřejnili aktualizovaný Knihovní řád a v ostrém provozu zahájili fungování samoobslužného výpůjčního procesu na self-checku. Od té doby opatřujeme RFID tagy i objednané absenční jednotky, které připravujeme čtenářům pro osobní vyzvednutí přímo ve studovně. Kvůli ochraně osobních údajů je naleznou pod zkratkou složenou z prvních tří písmen příjmení a jména.
Jak to tedy dnes funguje?
Čtenářské průkazy
Nyní lze jako čtenářský průkaz využít čipovou kartu třetí strany, čtenáři s sebou nemusí nosit další z jednoúčelových karet. Registrace nového čtenáře je výrazně rychlejší, což jsme ve službách velmi uvítali. Pro ty, kteří zvolí spárování konta s vlastní čipovou kartou, je registrace také levnější – první spárování nabízíme zdarma. Cena za nový průkaz KNAV byla navýšena s ohledem na vyšší pořizovací náklady (z původních 20 Kč na 50 Kč), ovšem potvrzují se naše předpoklady, že čtenáři budou mít větší zájem o spárování konta se svojí stávající čipovou kartou. Mohou nadále používat původní průkazy s čárovým kódem, ale nejpozději při prodlužování členství je potřeba vybrat si buď novou čipovou kartu KNAV, kterou jim zdarma vyměníme, nebo použití vlastní karty. V Alephu postupujeme tak, že ke čtenářskému kontu přidáváme „Další ID” – číslo čipu a pokud jím karta disponuje tak i číslo čárového kódu .
Obr. 2 – Tiskárna Zebra ZXP3 a čtečka karet Giga PCR-330M
Výpůjční systém
Do objednaných absenčních jednotek nejdříve vlepíme RFID tagy, spárujeme je s čárovými kódy a poté připravíme pro čtenáře ve studovně; přesto nedochází ke zdržení a objednávky jsou připravovány ve stávajícím časovém limitu. (Prezenční jednotky nadále zůstávají k vyzvednutí u výpůjčního pultu). S čipovou kartou si mohou čtenáři objednané jednotky i absenční jednotky z volného výběru sami vypůjčit na self-checku, volitelně si mohou nechat vytisknout potvrzení o výpůjčce s uvedenou výpůjční lhůtou. Tuto funkci čtenáři využívají a zároveň vítají zrušení výpůjčních lístků, které bylo nutné podepisovat za každou jednotku zvlášť. Pokud si přejí jednotky vypůjčit knihovníkem tak, jak byli zvyklí, mohou je vždy přinést k výpůjčnímu pultu.
Obr. 3 – Self-check a knihovnička s připravenými absenčními jednotkami
MYQ – přihlášení ke kopírce
Během února 2019 se po náročných úpravách konfigurace mapování z rozšířeného schématu LDAP povedlo zprovoznit čtečku karet na samoobslužné kopírce/tiskárně. Pro přihlášení stačí přiložit na označené místo kartu s čipem a již není potřeba pokaždé zadávat přihlašovací jméno a heslo. V administrátorském rozhraní MYQ lze číslo čipu vkládat ručně, pokud z nějakého důvodu nezafungovalo systémové přiřazení z LDAP.
Obr. 4 – Přiložení karty ke čtečce na kopírce
Obecně se dá říci, že čtenáři změny vítají a sami si chodí průkazy měnit, zároveň jim výměnu také aktivně a s úspěchem nabízíme při komunikaci u výpůjčního pultu. Přihlašování ke kopírce pouhým přiložením karty ke čtečce bývá také důvodem výměny. Noví čtenáři jsou většinou potěšeni, že si nemusí odnášet novou jednoúčelovou kartu a využijí svoji stávající. Ojediněle jsme se setkali s názorem, že čtenáři nejsou spokojeni s umístěním splněných požadavků na dvou místech, že jsme zavedli novinky, které pro dotyčného nejsou „žádným přínosem“ a podobně. Většinou nejistotu nebo i strach používat něco nového rozptýlíme při prostém předvedení, „jak to funguje“.
Někteří čtenáři si stále nechávají staré průkazy, jelikož využívají jen prezenční služby, o nových službách nevědí nebo změnu odkládají z nám neznámých důvodů. Také bylo potřeba některým čtenářům vysvětlit, že si nestačí objednané knihy jen vzít a odejít, ale je potřeba použít self-check; naštěstí RFID štítky a bezpečnostní brána spolehlivě fungují a případnému neoprávněnému odnášení zamezí. Sami jsme si také vědomi nedostatků zvoleného umístění self-checku a připravovaných knih; čtenář musí vstoupit do chráněného prostoru, aby z něj po pár minutách opět odcházel. Studovnu provozujeme v historické dvoraně bývalé banky, nutně tedy narážíme na prostorová omezení.
Již nyní se nám potvrzují předpoklady o narůstajícím počtu vyměněných karet, navýšení počtu čtenářů s vlastní čipovou kartou a větší využití self-checku. Do budoucna se chystáme zprovoznit objednávání knih z volného výběru, s čímž by mělo souviset pořízení ručního RFID asistenta využitelného pro rychlé vyhledání knih přímo na regále a při revizích.
Zdroje:
https://is.muni.cz/th/yxuwu/Bakalarska_prace_final.pdf
https://www.hwkitchen.cz/user/related_files/mifare-rfid-karta-s50-pdf.pdf
https://brandongaille.com/14-rfid-pros-and-cons/