Program NAKI schválený vládou¹ a vyhlášený Ministerstvem kultury ČR na roky 2011–2017 vycházel z mezirezortní koncepce aplikovaného výzkumu národní a kulturní identity, od
r. 2016 pokračoval programem NAKI II končícím v r. 2022 a od roku 2023 je již podporován program NAKI III s hranicí v r. 2027.

Knihovna AV ČR (dále KNAV) se opakovaně hlásila do postupně vyhlašovaných veřejných soutěží s vysokou úspěšností.

První schválený projekt doporučený k financování ve jmenovaném programu, ČDK – Česká digitální knihovna (2012–2015)² byl řešen ve spolupráci s NK; jeho cílem bylo vytvoření České digitální knihovny, platformy sloužící jako jednotné rozhraní pro uživatele, kteří tak mohou nahlédnout z jednoho místa do všech zapojených digitálních knihoven. Návštěvníci dnes mezi dostupnými díly najdou odborné knihy i časopisy, ale také beletrii, mapy, rukopisy a staré tisky, obrazové dokumenty, zvukové nahrávky či hudebniny. Dohromady to v dnešní době činí téměř 50 milionů stran dokumentů.

Současně ČDK funguje jako hlavní poskytovatel dat pro zastřešující projekty, zejména do Centrálního portálu knihoven KNIHOVNY.CZ a do projektu evropské digitální knihovny Europeana.

Na Českou digitální knihovnu navazuje v soutěži programu NAKI II projekt
RightLib – elektronické zpřístupnění chráněných publikací³ řešený v letech 2018–2022. Ve spolupráci s NK a MZK bylo vytvořeno prostředí pro zabezpečení přístupu k chráněným dokumentům, jako jsou díla nedostupná na trhu, tzv. osiřelá díla, elektronické povinné výtisky apod., zejména zajištění dálkového přístupu v různých režimech s omezením zhotovení digitální nebo tištěné kopie. Za nejdůležitější výstupy lze uvést poloprovoz nasazený na novou instalaci České digitální knihovny. Významným výstupem je schválená Metodika pro zajištění bezpečného přístupu k datům v rámci různých režimů zpřístupnění digitálního obsahu⁴, která vymezuje legislativní a smluvní podmínky, organizační a technické postupy pro zajištění bezpečného přístupu k digitalizovaným dokumentům chráněným autorským právem a zpřístupňovaným prostřednictvím knihoven v online režimu děl nedostupných na trhu (DNNT).

V roce 2016 bylo zahájeno řešení projektu ARCLib – komplexní řešení pro dlouhodobou archivaci digitálních (knihovních) sbírek⁵ (2016–2020). Na řešení se podílely 4 instituce: KNAV, MZK, NK a MU. Dosaženým cílem bylo vytvoření komplexní LTP (Long Term Preservation) řešení ARCLib na bázi open source s využitím volně dostupných nástrojů a systémů. Toto řešení umožňuje dlouhodobou ochranu digitálních dat s kompletní podporou OAIS modelu v knihovnách různé velikosti a představuje volně dostupnou variantu ke komerčním řešením, jejichž nasazení je většinou doménou velkých institucí typu národních knihoven a národních archivů. Součástí řešení jsou předdefinované profily pro příjem dat exportovaných z digitální knihovny Kramerius⁶, dat z archivního systému ProArc
a dat pocházejících ze systému DSpace. Především je ale umožněn příjem dat v archivním formátu podle Definice metadatových formátů pro digitalizaci vytvořené Národní knihovnou ČR. Významnými výsledky tohoto projektu byly kromě software a poloprovozu dvě metodiky, v roce 2018 schválená Metodika logické ochrany digitálních dat a v roce 2019 certifikovaná Metodika bitové ochrany digitálních dat.

INDIHU – Vývoj nástrojů a infrastruktury pro digital humanities⁷ (2016–2020) byl projekt řešený odborníky ze sedmi ústavů AV ČR (ARU-P, ARU-B, EU, FLU, UČL a UDU) a NK. Cílem bylo vytvoření potřebných nástrojů a infrastruktury pro vědeckou práci v humanitních oborech, a to zejména v oblasti práce s digitálními zdroji a dokumenty. Byla vytvořena komplexní sada nástrojů, která pomáhá vědcům, studentům i veřejnosti získávat materiály
a nástroje pro další práci s informacemi: INDIHU Index – zaměřený na propojování rozptýlených databází skrze jedno rozhraní, INDIHU Mind – umožňující přehlednou práci při shromažďování dat, INDIHU OCR – transformující digitální obsah do strojově čitelné formy
a INDIHU Exhibition – kreativní nástroj pro vytváření prezentací a výstav. Právě poslední z nástrojů, INDIHU Exhibition, získal ohlas během lockdownu v čase Covid-19, kdy byla všechna kulturní zařízení uzavřena a celá řada výstav byla realizována prostřednictvím nástroje INDIHU Exhibition online.

Projekt Knihověda.cz: Portál k dějinám české knižní kultury do roku 1800, řešený v letech 2016–2020 společně s NK ČR a MUA⁸, přinesl novou platformu pro výzkum starší knižní kultury, který je v oblasti aplikované vědy spíše opomíjenou oblastí. Jeho hlavním cílem bylo vytvoření nového virtuálního prostředí pro výzkum kulturního dědictví, konkrétně dějin české knižní kultury do roku 1800. Výsledný webový portál integruje relevantní elektronické informační zdroje vytvářené v několika paměťových a výzkumných institucích, které dosud nebyly provázány. Především jde o dvě větve české retrospektivní bibliografie,
a to jak jazykově českých knih, tak cizojazyčných bohemik a také o zdroje k bohemikálním rukopisům. Záznamy týkající se tiskařské produkce se staly podkladem pro zcela nový vizualizační a výzkumný nástroj v podobě Mapy tiskařské produkce Čech a Moravy do roku 1800. Do portálu byla zapojena také internetová Encyklopedie knihy v českém středověku
a raném novověku. Jejím cílem je zařadit výsledky výzkumu knižní kultury v podobě encyklopedických hesel do všeobecně dostupného systému využitelného pro vzdělávací účely na více úrovních. Součástí projektu byla i realizace výstavy vizuálně atraktivních iluminovaných modlitebních knih z pozdního středověku, která ukázala proces jejich vzniku a přiblížila přechod od rukopisu k tištěné knize jako novému médiu. Vedle toho v rámci projektu vznikla také celá řada specializovaných studií k dějinám starší české knižní kultury a čtyři monografie, které poskytují širší veřejnosti nová zpracování dějin knižní kultury ve středověku a v raném novověku.

V letech 2018–2022 byl řešen projekt Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie. Vytvoření postupů a nástrojů pro evidenci, digitalizaci, zpřístupnění a dlouhodobou ochranu zvukových záznamů na historických nosičích v paměťových institucích⁹. Do tohoto projektu byly zapojeny instituce Národní muzeum, KNAV, NK a MU, koordinátorem bylo Národní muzeum. Jak uvádí již název projektu, jednalo se tentokrát o zvukové nosiče, jejichž ochrana a zpřístupnění vyžaduje speciální postupy a nástroje. Podíl KNAV spočíval v oblasti vývoje softwaru pro tvorbu speciální databáze nahrávek na válečcích, dále modulu pro tvorbu a editaci metadat (v návaznosti na systém ProArc) a modulu pro zpřístupnění zvukových dokumentů v digitální knihovně Kramerius; tyto tři aplikační výsledky jsou pro budoucí práci se zvukovými nosiči zásadní.

V soutěži pro roky 2020–2022 byly vybrány k financování dva projekty, HIKO a DL4DH.

DL4DH – vývoj nástrojů pro efektivnější využití a vytěžování dat z digitálních knihoven k posílení výzkumu digital humanities¹⁰ byl řešen společně s NK a MZK v letech 2020–2022. Nové dva softwary (DL4DH Feeder a TEI Convertor) rozšiřují možnosti badatelského využití milionů digitalizátů, které zpřístupňují paměťové instituce téměř výhradně v digitálních knihovnách postavených na systému Kramerius. Další významný výsledek, Metodika přípravy dat z digitálních knihoven, slouží jako rozšířený uživatelský manuál k vyvinutým nástrojům. Pozoruhodným výstupem je Religionistická mapa literárních významů: citace Bible v prvorepublikovém tisku¹¹. Tento projekt volně navazuje na předchozí INDIHU a na evropskou výzkumnou infrastrukturu DARIAH¹².

HIKO – historické korespondenční sítě. Alois Musil a počátky orientalistiky v Československu¹³ byl řešen společně s MUA a PNP. Hlavním cílem byl vývoj open source systému pro zpřístupnění části kulturního dědictví z přelomu 19. a 20. století. Digitalizace a zveřejnění korespondence významné osobnosti, jako byl Alois Musil, přispívá k poznání části dějin vědeckého a politického života v 1. polovině 20. století, stejně tak jako počátků budování československé orientalistiky. Nový software HIKO bude využitelný pro další projekty mapující korespondenci historických osobností.

V nově vypsaném programu – NAKI III uspěly pro období 2022–2027 čtyři přihlášené projekty, kde je KNAV příjemcem nebo spolupříjemcem finanční podpory. 

Orbis Pictus – oživení knihy pro kulturní a kreativní odvětví – řeší KNAV spolu s Národní knihovnou, MZK a VUT v Brně. Projekt je zaměřen na digitální knihovny, které jsou provozovány v systému Kramerius. Cílem je usnadnit přístup ke grafickým prvkům obsažených v digitalizovaných dokumentech, ať už se jedná o kresby, mapy, schémata, grafy, fotografie či tabulky. Bude využito strojového učení k možné identifikaci grafických elementů a k jejich kategorizaci. Možné bude také doplnění popisných údajů, které umožní jejich snadnější vyhledávání. Významná bude možnost nalezení různých vyobrazení stejných osob a databáze takto nalezených osob, které se podaří identifikovat. Projekt vhodně doplňuje PERO¹⁴.

Smart digilinka – strojové učení pro digitalizaci tištěného dědictví řeší KNAV spolu s Národní knihovnou, MZK a VUT v Brně. Cílem projektu je vývoj nástrojů využívajících strojové učení za účelem zrychlení a zkvalitnění rutinní digitalizace, jako je např. vyrovnávání a zcelování nasnímaných předloh a odstranění co nejvíce rutinních činností, které může nahradit software. Součástí budou také nástroje podporující strojovou tvorbu metadat. Výsledný produkt Smart digilinka bude ověřen formou poloprovozu a bude využitelný pro digitalizační centra velkých knihoven doma i v zahraničí.

Network of Letters (NETLET) – korespondence intelektuálních elit v přelomových dobách českých dějin z digitální perspektivy jehož hlavním koordinátorem je FLU. Na projektu dále spolupracuje KNAV, MUA, UČL a PNP. Hlavním cílem projektu je vývoj
a implementace digitálních nástrojů pro zpracování, analýzu a vizualizaci velkého množství dat a vybudování základny pro online národní datový repozitář shromažďující metadata
a data rozsáhlých korpusů korespondence intelektuálních elit českých zemí v přelomových obdobích 1580–1670, 1870–1939 a 1939–1989. Pro každé vymezené období byly vybrány výrazné osobnosti. Cílem projektu je také rekonstrukce vazeb českých učenců na zahraniční vědeckou komunitu prostřednictvím záznamů v dochovaných knihách s pomocí vytvořených vizualizačních nástrojů.

Projekt Kořeny a plody evropské vědy v českých, moravských a slezských historických knihovních fondech řeší konsorcium NM, NPÚ, NK, KNAV a MUO
a zaměřuje se na zmapování knihoven vědců a učenců dochovaných v knihovních historických fondech na českém území od středověku do moderní doby. Řešení projektu vychází z aplikace dvou dříve uplatněných metodik: Metodiky preventivní péče o historické knihovní fondy a Metodiky evidence knižní provenience a vlastníků knih. Výsledky projektu, který navazuje na předchozí projekty zaměřené na dějiny knihoven, budou prezentovány prostřednictvím kritických výstav, audiovizuálních dokumentů, monografií a studií.

Uplatněné výsledky ukončených projektů (rozumí se schválené poskytovatelem a uložené v Rejstříku informací o výsledcích v Informačním systému VaVaI¹⁵) jsou aplikační, například software, funkční vzorky, poloprovozy, výstavy s kritickým katalogem, mapy, schválené nebo certifikované metodiky a dále publikační výsledky, např. knihy, články, kapitoly ve sbornících. Nemalý význam mají konference organizované v rámci řešení projektu a webové stránky projektů, které slouží k informaci i propagaci. U všech projektů je potřeba zdůraznit význam dobré spolupráce mezi institucemi, ať už v oboru, mezioborově nebo mezi resorty.

Detailní informace k projektům lze vyhledat na stránkách KNAV, případně stránkách spoluřešitelů.

Poznámky:

¹ usn. vlády č. 11525/2008 a usn. č. 880/2009

² DF12 P01OVV002, Česká digitální knihovna (ČDK) www.cdk.cz

³ DG18P02OVV002, RightLib, elektronické zpřístupnění chráněných publikací www.rightlib.cz

⁴ Osvědčení Min. kultury č. 274 z r. 2022

⁵ DG16P02R044 ARCLib – komplexní řešení pro dlouhodobou archivaci digitálních (knihovních) sbírek www.ARClib.cz

⁶ Viz projekt ČDK

⁷ DG16P02B039 INDIHU, Vývoj nástrojů a infrastruktury pro digital humanities www.Indihu.cz

⁸ DG16P02H015 Knihověda.cz, Portál k dějinám české knižní kultury do roku 1800 www.knihověda.cz

⁹ DG18PO2OVVO32 Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie. Vytvoření postupů a nástrojů pro evidenci, digitalizaci, zpřístupnění a dlouhodobou ochranu zvukových záznamů na historických nosičích v paměťových institucích www.novyfonograf.cz, https://novyfonograf.cz/o-projektu/

¹⁰ DG20P02OVV002 DL4DH – Vývoj nástrojů pro efektivnější využití a vytěžování dat z digitálních knihoven k posílení výzkumu digital humanities

¹¹ https://dl4dh.nkp.cz

¹² www.dariah.eu

¹³ DG20P02OVV006 – Historické korespondenční sítě. Alois Musil a počátky orientalistiky v Československu

¹⁴ DG18P02VV055 – PERO Pokročilá extrakce a rozpoznávání obsahu tištěných a rukou psaných digitalizátů pro zvýšení jejich přístupnosti a využitelnosti

¹⁵ https://www.isvavai.cz/

Použité zkratky institucí

KNAV Knihovna AV ČR, v. v. i.

ARUP Archeologický ústav AV ČR Praha, v. v. i.

ARUB Archeologický ústav AV ČR Brno, v. v. i.

UDU Ústav soudobých dějin AV ČR, v. v. i.

EU Etnologický ústav AV ČR. v. v. i.

FLU Filozofický ústav AV ČR, v. v. i.

MU Masarykova univerzita

MUA Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

MUO Muzeum umění v Olomouci

MZK Moravská zemská knihovna

NK Národní knihovna ČR

NM Národní muzeum

NPU Národní památkový ústav

PNP Památník národního písemnictví

UČL Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.