Již 22. ročník mezinárodní konference ILIDE se konal 8.–10. dubna 2019 v hotelu Družba v Jasné, v Nízkých Tatrách na Slovensku. Hlavními tematickými okruhy byly „Repozitáře a archivace výzkumných dat”, „Otevřená věda”, „Digital humanities” a „Digitální vzdělávání”. Konference byla zahájena praktickými workshopy.
Konferenci ILIDE lze v posledních letech považovat za nejlépe mezinárodně obsazenou odbornou knihovnickou akci na území bývalého Československa zaměřenou na vědecké knihovny. Většina přednášejících je zpravidla z významných institucí a organizací ze zemí západní Evropy a severní Ameriky a nejinak tomu bylo i v letošním roce. Knihovníkům z České republiky a Slovenska je tak dána možnost se zúčastnit velmi kvalitní konference za poměrně přijatelné cestovní náklady.
Konference ILIDE se v letošním roce výrazněji zaměřila zejména na tři okruhy – hodnocení vědy, open science a digital humanities.
Blok věnovaný hodnocení vědy zahájila Charlotte Wien shrnutím neduhů a pokřiveností objevujících se ve vědecké komunitě. Jednalo se především o zvýšenou míru neodůvodněných autorských kolaborací, nedodržování citační etiky či optimalizace a gaming publikační činnosti ke splnění požadavků managementu. Je při tom upozaděna praxe kvalitního výzkumu. David Šlosar popsal roli knihovny v hodnocení výzkumných institucí; vycházel z průběhu hodnocení realizovaného v Akademii věd ČR. O zodpovědném užití metrik a managementu vědecké činnosti prezentovala Sarah Slowe. Připomněla důležité dokumenty jako Leiden Manifesto či Metric Tide v kontextu hodnocení vědeckého výkonu. Tímto plynule přešla na doporučení zodpovědného užívání metrik pro management výzkumných institucí. Oblast byla uzavřena prezentací od Bertila F. Dorcha shrnující několik nových studií, které poukazují na možné problémy tvorby a poskytování metrik knihovnami.
Blok otevřené vědy zahájil Pekka Olsbo přednáškou o stavu otevřené vědy ve Finsku, kde zdůraznil nutnost kooperace finských univerzit pro realizaci nového plánu finských univerzit pro otevřenou vědu a data. V podobném duchu se nesla i prezentace od Dominica Tatea z University of Edinburgh. Pojednával o změně chování tamních vědců v kontextu open science a celkovém průběhu se všemi klady i zápory implementace otevření vědy na University of Edinburgh. Univerzitní knihovna (která velikostí odpovídá Masarykově univerzitě) disponuje celkem 8 pracovníky, kteří se věnují oblasti otevřené vědy pro celou univerzitu. Následovala Kamila Kokot a její prezentace o projektu, který agreguje licenční podmínky polských vědeckých časopisů. V rámci databáze licenčních podmínek je užito oborové třídění dle současného systému hodnocení vědeckých institucí. Ředitelka SPARC Europe Vanessa Proudman věnovala svou přednášku Plánu S a jeho dopadu na národní a akademické knihovny. Poslední vybranou prezentací z tohoto bloku je Zpřístupňování FAIR dat od Fiony Murphy. Zde byly osvětleny FAIR požadavky na datové repozitáře a repozitáře, které nejsou primárně zaměřeny na článkovou (article) vědeckou komunikaci.
Poslední oblast se týkala Digital Humanities. V rámci tohoto bloku byl Tomášem Foltýnem představen projekt INDIHU, který je koordinován Knihovnou AV ČR. Byly předvedeny dosud dosažené výstupy, zejména software pro vytváření virtuálních výstav a online OCR i záměr dalšího vývoje – vývoj software pro provozování individuální virtuální kartotéky. Martin Lhoták představil evropskou infrastrukturu pro digital humanities DARIAH a nově zformované české konsorcium DARIAH-CZ. Popsal jejich účel a zároveň proces zajišťující přistoupení do evropské DARIAH na národní úrovni. Velmi zajímavou přednášku přednesl Günter Mühlberger o aplikaci Transkribus, jejímž účelem je rozpoznávání ručně psaného textu. Obsahuje v sobě umělou inteligenci a je tedy možné ji učit. Za použití vhodných trénovacích dat je možno dosáhnout velmi vysoké spolehlivosti rozpoznání ručně psaného textu (i více jak 98 %), užití nalezne také při zpracování historických textů. Závěrem této sekce hovořila Ulrike Wuttke z University of Applied Sciences Potsdam o otevřených datech pro digitální humanitní vědy, přičemž se zaměřila především na představení Research Data Management Organizeru: https://rdmorganiser.github.io