V islandském Reykjavíku se ke konci listopadu 2019 konal 24. ročník Severského bibliometrického workshopu. Série zajímavých přednášek poskytla vhled do kvalitního severského výzkumu.
Konferenci zahájil svou přednáškou známý vědec v oblasti scientometrie Ludo Waltman z CWTS (Centre for Science and Technology Studies), ve které oznámil založení nového open access (dále OA) časopisu Quantitative Science Studies (ISSN 2641-3337) pro obor bibliometrie. APC (Article processing charge) by měl činit přibližně 600 dolarů. Hlavní část jeho prezentace však spočívala v kritice Elsevieru, konkrétně neochoty společnosti k poskytování bibliografických záznamů a abstraktů. Jeho kritika byla podepřena možnostmi opatření značné části nedostupných dat skrze alternativní cesty jako Crossref a Microsoft Academic. Svou část uzavřel zmínkou o open-peer-review, což by mohlo být silné téma pro další desetiletí.
Konference nevyžaduje žádné zápisné díky štědrým sponzorům, kteří na konferenci mají také své přednášky. Například Rob Green z Clarivate Analytics, přesněji z ISI – výzkumné divize společnosti, zajímavým způsobem představil několik dalších možných směrů vývoje databáze Web of Science a následně nechal obecenstvo hlasovat, který směr se jim zdá nejatraktivnější. Drtivou většinou byl zvolen open-peer-review. Autor je toho názoru, že změna ve struktuře Web of Science pro podporu open-peer-review je technicky nenáročná, přesvědčit však vědeckou komunitu přejít na tento model bude mnohem těžší.
Kim Holmberg ve své přednášce představil svůj výzkum o rozdílu ve viditelnosti a vnímatelnosti (receptivity) článků publikovaných v režimu OA a článků za Paywall v kontextu finské vědecké produkce při použití oborového členění OECD. V této prezentaci nebyly sledovány klasické citace z citačních databází, ale takzvané altmetriky, což jsou například odkazy ve Wikipedii, zmínky na Twitteru a dalších sociálních sítích atd. Zajímavým zjištěním bylo, že ač všechny obory v součtu profitují z OA modelu co se vyšší „citovanosti” týče, při bližším pohledu na jednotlivé obory se objeví takové, jejichž publikace jsou pod modelem OA výrazně méně „citovány“ než u těch za Paywall.
V posterové sekci nejvíce zaujaly dva příspěvky. První představoval projekt „Eter-project.com“ shromažďující data o terciálním vzdělávání v Evropě, konkrétně geografické pozice, vzdělávací aktivity, financování, úvazky doktorandů a mnoho jiných údajů. Data v převážné většině poskytuje EUROSTAT a jsou prezentována interaktivní aplikací s možností exportu a vizualizace. Druhý poster se týkal role bibliometrie v polském hodnocení vědy. Přesněji nahlížel na seznam časopisů uvolněný ministerstvem vědy pro účely hodnocení v roce 2021. Metodika hodnocení v Polsku je až nápadně podobná nechvalně proslulému „kafemlejnku“, odstraňuje však alespoň některé jeho nedostatky.
Další ročník NWB se bude konat v norském Oslu ve dnech 15.–16. října 2020. Vzhledem ke zkušenostem z předchozích ročníků se jistě bude opět jednat o vysoce kvalitní konferenci.