27. 12. 1571 Weil der Stadt – 15. 11. 1630 Řezno

(Zdroje obrázku: Wikipedie)

Německý astronom, astrolog a matematik Johannes Kepler se narodil 27. prosince 1571 v německém městě Weil der Stadt poblíž Stuttgartu. Dětství malého Johanna nebylo nijak idylické. V raném věku onemocněl černými neštovicemi a následkem nemoci byl celý život krátkozraký. Otec Heinrich pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny a živil se jako žoldnéř. Měl dobrodružnou povahu a o rodinu se příliš nestaral. Nakonec od rodiny odešel.

Keplerova matka Katherina rozhodla, že neduživý chlapec půjde na studia, a svěřila ho klášterní škole v Maulbronnu. V osmnácti letech přešel, už s titulem bakaláře, na bohosloveckou univerzitu v Tübingenu. Zde studoval mimo jiné i etiku, dialektiku, řečtinu, hebrejštinu, fyziku a později teologii. Zaujala ho hlavně matematika, geometrie a astronomie. Matematiku a astronomii na univerzitě přednášel Michael Mästlin, se kterým byl Kepler v kontaktu i v pozdějších letech a svěřoval mu své myšlenky pracovní i osobní. Na univerzitě se Kepler seznámil s Koperníkovou heliocentrickou soustavou, která ovlivnila jeho další vědeckou práci.

Studia Johannes Kepler dokončil v roce 1591 magisterským titulem. V roce 1594 byl přidělen jako učitel matematiky na gymnázium ve Štýrském Hradci. Rysem doby, ve které Kepler žil a pracoval, bylo i to, že vedle sebe mohly v klidu existovat jak ryze vědecké myšlenky, tak i praktiky, které s vědou mnoho společného neměly. To vysvětluje fakt, že i učenec převyšující svou dobu, kterým Kepler byl, se živil sestavováním horoskopů.

Vyučování i astrologie však bylo pro Keplera především zdrojem obživy, zatímco jeho hlavní zájem se soustřeďoval na psaní knihy o astronomii Mysterium cosmographicum, kterou roku 1596 vydal. Jeden výtisk také poslal věhlasnému astronomovi Tychonu Brahovi, který měl sice ke knize výhrady, ale mladého kolegu pozval ke spolupráci do Prahy, kde na dvoře Rudolfa II. pobýval. Kepler pozvání hned nepřijal, ale když štýrský vévoda Ferdinand vydal příkaz, že všichni nekatoličtí duchovní a učitelé musí do 45 dnů opustit Štýrsko, přijal Brahovo pozvání a v roce 1600 přijel i se svojí ženou Barbarou do nábožensky tolerantní Prahy.

Učenci začali spolupracovat nejprve v Benátkách nad Jizerou a pak v Praze.
Spolupráce obou astronomů byla obtížná a krátká. V Praze dal Brahe Keplerovi za úkol studovat pohyb Marsu, což mu pomohlo k pozdějšímu zformulování zákonů pohybu planet. Tycho Brahe zemřel v říjnu roku 1601 a Kepler se stal jeho nástupcem u dvora. Císař Rudolf II. ho jmenoval císařským matematikem. Keplerovi tak nastaly šťastnější časy a dařilo se mu i v osobním životě. V roce 1602 se mu narodila dcera Susann a později ještě synové Ludwig a Friedrich. Kepler však měl potíže s vymáháním svého platu, a proto také dál sestavoval horoskopy pro různé osobnosti, mezi nimiž byl i Albrecht z Valdštejna.

V Praze také Johannes Kepler vyslovil dva ze svých tří zákonů: 1. Dráhy planet jsou elipsami, v jejichž společném ohnisku je Slunce. 2. Plochy opsané průvodičem planety za stejnou dobu jsou sobě rovny. Tyto zákony popsal ve svém díle Astronomia nova, které vyšlo v roce 1609.

Delší dobu měl rozepsanou práci o optické části astronomie. Kniha s názvem
Astronomiae pars optica vyšla v roce 1604. K optice se ještě vrátil spisem Dioptrica z roku 1611.

Přestože Praha byla pro Keplera v mnoha ohledech přínosem, postihly ho zde osobní tragédie. V roce 1611 mu zemřel šestiletý syn Friedrich a rok nato manželka Barbara. Následujícího roku se Kepler přestěhoval i s dětmi do Lince. Protože děti potřebovaly matku, rozhodl se Kepler najít vhodnou ženu a tu našel v Susanně Reuttingerové, s kterou se v roce 1613 oženil a založil tak novou rodinu, do které se postupně narodili další potomci.

Svůj třetí zákon týkající se mocnin oběhů planet formuloval v Linci a uvedl ho ve svém díle Harmonices mundi v roce 1619.

Mnohaletou práci na Rudolfínských tabulkách, které umožňují vypočítat postavení kterékoli planety v kterémkoli okamžiku na tisíciletí dopředu nebo dozadu, dokončil v roce 1624. Tabulky také obsahovaly Tychonův katalog hvězd, logaritmické tabulky a zeměpisnou šířku a délku některých tehdejších velkých měst.

Po čtrnácti letech Kepler opustil Linec a po krátkém pobytu v Ulmu se přestěhoval do Zaháně ve Slezsku, kde měl Albrecht z Valdštejna své vévodství a kde díky němu panovala i náboženská tolerance.

Začátkem listopadu roku 1630 Johannes Kepler cestoval do Řezna, kde chtěl v době zasedání říšského sněmu vymoci na císaři Ferdinandovi dlužné částky, ale při nepohodlné a namáhavé cestě v sychravém počasí dostal horečky a jeho zdravotní stav se po příjezdu do Řezna stále zhoršoval. 15. listopadu zde ve věku nedožitých 59 let zemřel.

Svůj život zasvětil hledání pravdy a právem se tak stal jedním ze zakladatelů moderní astronomie. V prosinci 2016 uplyne od narození tohoto významného učence 445 let.

Zdroje:

PETŘÍK, Maxmilián. 72 jmen české historie. Praha: Česká televize, 2010. ISBN 978-80-7448-005-8.

KVÍTEK, Martin. Průkopníci vědy a techniky v Českých zemích. Havlíčkův Brod: Fragment, 1994. ISBN 80-85768-30-5.