Politika a praxe archivace digitálních archeologických dat v Evropě: analýza stavu a co si z ní odnést

Přechod na digitální technologie v archeologii je často považován za samozřejmost, ale tento proces není zdaleka dokončen. Pracovní skupina pro archeologické archivy při EAC a projekt SEADDA se v tomto ohledu pokusili zmapovat téma digitální archivace. Tyto dva subjekty společně připravily speciální číslo časopisu Internet Archaeology, v němž byly shromážděny příspěvky o postupech digitální archivace ve více než dvou desítkách zemí. Příspěvky byly později analyzovány s cílem porovnat mezinárodní situaci v této oblasti. Výsledky odhalují jak společné obtíže spojené s problematikou dokumentárních archivů po celém světě, tak příklady dobré praxe, které pomáhají tyto problémy překonávat. Aby byla zjištění vyplývající z publikovaných článků doplněna podpůrnými údaji, které vyváženě pokrývají celý evropský prostor, bylo provedeno také dotazníkové šetření. Průzkum umožnil sestavit přehled o situaci ve 27 zemích (30 regionech) Evropy. Na základě shromážděných informací se jako zásadní nedostatek ukazuje disproporce mezi hodnotou archeologických dat a jejich postavením v praxi správy kulturního dědictví. Existuje nerovnováha v míře pozornosti – a z ní vyplývající úrovně ochrany – věnované fondům (digitální) archeologické dokumentace. Chceme-li najít způsob, jak situaci zlepšit, je třeba iniciovat systémové změny, které by se měly projevit na několika úrovních. Tyto změny jsou však podmíněny politickým rozhodnutím, které celému procesu dodá legitimitu, potřebné zdroje, jasný rámec a nástroje. Je třeba formulovat obecné zásady a spoluvytvářet prostředí, včetně legislativního, v němž bude možné archeologickou archivaci provádět udržitelným a smysluplným způsobem, aby přinesla co největší společenský prospěch. Oproti jiným iniciativám považujeme za zásadní sledovat především systémové změny (přístup shora dolů), nikoliv usilovat o změny v individuální praxi badatelů. Jedině tak lze dosáhnout skutečného zachování nenahraditelných archeologických dat. Příspěvek shrnuje dosažené výsledky a představuje návrhy přístupů ke zlepšení situace v oblasti digitální archeologické archivace.