Název: Dehtářský a textilní výrobní areál v zázemí středověkého městečka Lukavce – příklad vrcholně středověké kolonizace na Vysočině
Variantní název:
- A tar and textile production complex in the hinterland of the medieval town of Lukavec – an example of colonization in the Czech-Moravian Highlands in the high Middle Ages
- Pech- und Textilproduktionsareal im Hinterland der mittelalterlichen Minderstadt Lukavec – ein Beispiel für die hochmittelalterliche Kolonisation auf der Böhmisch-Mährischen Höhe
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2023, roč. 48, č. 2, s. 641-670
Rozsah
641-670
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2023-2-15
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.78662
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Hlavním předmětem článku je vyhodnocení záchranného archeologického výzkumu při stavbě "II/128 Lukavec – obchvat" provedeného jihlavským pracovištěm Archaia Brno, z. ú. V nivě Lukaveckého potoka byla na jaře 2021 zdokumentována část dehtářského areálu s nespecifikovaným výrobním zařízením, rafinačními výhněmi a milířištěm. Situaci doplňoval textilnický výrobní okrsek s močidly. Areál je dendrochronologicky datován do první poloviny 13. století. Z místa byly odebrány archeobotanické vzorky, jejichž vyhodnocení doplňuje obraz proměny krajiny jen málo ovlivněné člověkem na kulturní krajinu vrcholného středověku.
The main subject of this article is the evaluation of rescue archaeological research during the construction of "II/128 Lukavec – bypass" carried out by the Jihlava office of Archaia Brno. In the Lukavecký potok stream floodplain, a part of a tar site with unspecified production facilities, refining furnaces and a charcoal-burning platform was documented in spring 2021. The context was complemented by a textile production area with soaking facilities. The complex is dendrochronologically dated to the first half of the 13th century. The picture of the transformation of a landscape little affected by man into a cultural landscape of the high Middle Ages is completed by the evaluation of archaeobotanical samples taken from the site.
Note
Příspěvek vznikl s podporou grantového programu GA ČR 23-07863S Vznik vrcholně středověké keramiky – hrnčířské pece a jejich vsádky. Mikromorfologická část vznikla za přispění interního projektu Geologického ústavu AV ČR, v. v. i., č. RVO 67985831.
Der vorliegende Beitrag entstand mit Hilfe des Förderprogramms GA ČR 23-07863S Entstehung hochmittelalterlicher Keramik – Töpferöfen und ihr Besatz. Der mikromorphologische Teil entstand unter Heranziehung des internen Projekts des Geologischen Instituts der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik Nr. RVO 67985831.
Reference
[1] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. 805–1197 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1904–1907.
[2] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. 1198–1230 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.
[3] LC I/2: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per Archidioecesim I/2. 1363–1369 (Emler, J., ed.). Pragae 1874.
[4] RDP: Registra decimarum papalium čili: Registra desátků papežských z dioecezí pražské (Tomek, W. W., ed.) Praha 1873.
[5] BRYCHOVÁ, V., 2022: Závěrečná zpráva organické reziduální analýzy keramiky z lokality Veselá-Číčov a Nepomuk-Brdy pro Archeologický ústav Praha AV ČR, v. v. i, 4. Rkp. ulož. v archivu Ústavu jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.
[6] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R.–PETR, L., 2012: Telč – Staroměstský rybník – nálezová zpráva o archeobotanické analýze. Nepublikovaná nálezová zpráva, č. analýzy 34/12. Plzeň.
[7] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R., 2014: Velké Meziříčí – protipovodňová opatření – nálezová zpráva o archeobotanické analýze. Nepublikovaná nálezová zpráva, č. analýzy 28/14. Plzeň.
[8] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R., 2015a: Duchcov, výstavba kanalizace. Nálezová zpráva o archeobotanické analýze. Nepublikovaná nálezová zpráva č. analýzy 46/15. Plzeň.
[9] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R., 2018: Frýdlant, zámecký rybník. Nálezová zpráva o archeobotanické analýze. Nepublikovaná nálezová zpráva, č. analýzy 3/18. Plzeň.
[10] KYNCL, T., 2021: A074/2020 Lukavec-obchvat. Nálezová zpráva o dendrochronologické analýze. Nepublikovaná nálezová zpráva č. analýzy Z 48, Brno.
[11] PLEINER, R., 1968: Nálezová zpráva o výzkumu středověkých smoláren v Krásné Dolině u Rakovníka v letech 1959/1961. Nepublikovaná nálezová zpráva AÚ ČSAV, Praha.
[12] BIALEKOVÁ, D., 1962: Slovanské príbytky a dechtárské jamy v Bojniciach, AR XIV, 823–824.
[13] BOBEK, P. et al., 2021: Bobek, P.–Brejcha, R.–Dejmal, M.–Houška, J.–Johanis, H.–John, J.–Přibylová, M.–Sedláčková, L.–Suchánková, S.–Szabó, P.–Šimík, J., Uhlířství a jeho archeologické doklady – historicko-archeologický pohled na provozování řemesla, AT 32, 31–56.
[14] ČAPEK, L. et al., 2022: Čapek, L.–Procházka, R.–Sedláčková, L.–Těsnohlídková, K.–Slavíček, K.–Plchová, S.–Plzák, J.–Nosek, V.–Zemancová, T., Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích. Výroba – regionalizace – metody – interpretace. Plzeň.
[15] DEFORCE, K.–ANMONTFORT, B.–VANDERKHOVE, K., 2021: Early and High Medieval (c. 650 AD–1250 AD) Charcoal Production and Its Impact on Woodland Composition in the Northwest-European Lowland: A Study of Charcoal Pit Kilns from Sterrebeek (Central Belgium), Environmental Archaeology 26(2), 168–178.
[16] DOBIÁŠ, J., 1927: Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí. Díl 1. Doba předhusitská. Pelhřimov.
[17] EVERSHED, R. P., 2008: Organic residue analysis in archaeology: the archaeological biomarker revolution, Archaeometry 50(6), 895–924. https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2008.00446.x
[18] HEJHAL, P., 2012: Počátky středověké kolonizace české části Českomoravské vrchoviny. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque 14 (Měřínský, Z.–Klápště, J., edd.). Brno.
[19] HEJHAL, P.–HRUBÝ, P.–MARTÍNKOVÁ, L., 2014: Osídlování a kolonizace. In: Pelhřimov. Dějiny českých měst (Martínek, Z., ed.), 26–60. Praha.
[20] HENNIUS, A., 2018: Viking Age Tar Production and Outland Exploitation, Antiquity 92, 1349–1361. https://doi.org/10.15184/aqy.2018.22
[21] HJULSTRÖM, B.–ISAKSSON, S.–HENNIUS, A., 2006: Organic geochemical evidence for pine tar production in middle Eastern Sweden during the Roman Iron Age, Journal of Archaeological Science 33(2), 283–294.
[22] HOLUB, P.–BLECHOVÁ, K., 2017: Život v povodí Želivky na počátku 20. století očima učitelů. Edice odpovědí na národopisné dotazníky z Pelhřimovska z let 1914 a 1919. Pelhřimov.
[23] HRUBÝ, P. et al., 2012: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Hoch, A.–Kočár, P.–Malý, K.–Macháňová, L.–Petr, L.–Štecl, J., Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku, PA CIII, 339–418.
[24] HRUBÝ, P. et al., 2014: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Kočár, P.–Malý, K.–Petr, L., Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku. Archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity 422. Brno.
[25] HRUBÝ, P. et al., 2019: Hrubý, P.–Košťál, M.–Malý, K.–Těsnohlídek J., Středověká úpravna rud u Koječína na Českomoravské vrchovině. K poznání technologií produkce stříbra ve státě posledních Přemyslovců – Eine mittelalterliche Erzaufbereitungsanlage bei Koječín auf der Böhmisch-Mährischen Höhe: Erkenntnisse zur Silbergewinnung im Staat der letzten Přemysliden, AH 44, 635–667.
[26] HRUBÝ, P. et al., 2021: Hrubý, P.–Kmošek, M.–Kočárová, R.–Košťál, M.–Malý, K.–Milo, P.–Těsnohlídek, J.–Unger, J., Mediaeval mining centre of Buchberg on Bohemian-Moravian Highlands. Metal production in The Kingdom of Bohemia (13th–14th centuries), PA CXII, 333–384.
[27] KAISER, K. et al., 2020: Kaiser, K.–Hrubý, P.–Tolksdorf, J. F.–Götz, A.–Herbig, C.–Kočár, P.–Petr, L.–Schulz, L.–Heinrich, I., Cut and covered: subfossil trees in buried soils reflect Medieval forest composition and exploitation of the central European uplands, Geoarchaeology 35, 42–62. https://doi.org/10.1002/gea.21756
[28] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[29] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R., 2015: Archeobotanické analýzy při výzkumu kostela sv. Martina v Krnově. In: Krnov – historie, archeologie (Kolář, F.–Prix, D.–Zezula, M., edd.), 116–121. Ostrava.
[30] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R., 2015b: Rostlinné zbytky In: Plaček, M.–Dejmal, M. et al., Veselí nad Moravou – středověký hrad v říční nivě, 122–145. Brno.
[31] KROUPA, P.–VARHANÍK, J.–ZAVŘEL, J., 2020: Nález fragmentu kamenné raně gotické křtitelnice v obci Křešín, PRP XXVII, č. II, 131–135.
[32] KUČA, K., 1998: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl III. Kolí–Mi. Praha.
[33] KVÁŠOVÁ, M., 2004: Pečeti a typáře městských obcí okresu Pelhřimov. Pelhřimov.
[34] KYPTA, J. et al., 2012: Kypta, J.–Šimůnek, R.–Veselý, J.–Neústupný, Z., Farní kostel sv. Petra a Pavla v Načeradci ve 12.–14. století. Architektura jako odraz sociálních proměn, PRP XIX, č. II, 53–94.
[35] LUCQUIN, A.–MARCH, R. J.–CASSEN, S., 2007: Analysis of adhering organic residues of two "coupes-àsocles" from the Neolithic funerary site "La Hougue Bie" in Jersey: evidences of birch bark tar utilisation, Journal of Archaeological Science 34(5), 704–710. https://doi.org/10.1016/j.jas.2006.07.006
[36] LUDEMANN, T., 1996: Die Wälder im Sulzbachtal (Südwest–Schwarzwald) und ihre Nutzung durch Bergbau und Köhlerei, Mitteilungendes Vereins für Forstliche Standortskunde und Forstpflanzenzüchtung 38, 87–118.
[37] LUDEMANN, T., 2001: Das Waldbild des Hohen Schwarzwaldes im Mittelalter. Ergebnissen euer holzkohleanalytischer und vegetationskundlicher Untersuchungen, Alemannisches Jahrbuch 1999/2000, 43–64.
[38] LUNDY, J. et al., 2021: Lundy, J.–Drieu, L.–Meo, A.–Sacco, V.–Arcifa, L.–Pezzini, E.–Aniceti, V.–Fiorentino, G.–Alexander, M.–Orecchioni, P.–Mollinari, A.–Craig, O. E., New insights into early medieval Islamic cuisine: Organic residue analysis of pottery from rural and urban Sicily, PloS one 16(6), e0252225.
[39] MALIČKÝ, J., 1968: Středověké smolárny v Brdech, VIastivědný sborník Podbrdska 2, 178–179.
[40] MARTÍNEK, Z., 2002: Lukavec v časech dávno minulých. In: Lukavec v proměnách století (Martínek, Z.–Zeman, F., edd.), 9–164, 172–174. Pelhřimov.
[41] MARTÍNKOVÁ, L., 2007: K osidlování severních oblastí Pelhřimovska v předhusitské době, Vlastivědný sborník Pelhřimovska 18, 52–73.
[42] MATLOVA, V. et al., 2017: Matlova, V.–Roffet-Salque, M.–Pavlu, I.–Kyselka, J.–Sedlarova, I.–Filip, V.–Evershed, R. P., Defining pottery use and animal management at the Neolithic site of Bylany (Czech Republic), Journal of Archaeological Science: Reports 14, 262–274.
[43] NEČADA, V., 2020: Topografie kostelní sítě a klérus řečického děkanátu do doby husitské. Nepublikovaná diplomová práce, Historický ústav FF MU, Brno.
[44] NIEKUS, M. J. L. T. et al., 2019: Niekus, M. J. L. T.–Kozowyk, P. R. B.–Langejans, G. H. J.–Ngan-Tillard, D.–Van Keulen, H.–Van Der Plicht, J.–Cohen, K. M.–Van Wingerden, W.–Van Os, B.–Smit, B. I.–Amkreutz, L. W. S. W.–Johansen, L.–Verbaas, A.–Dusseldorp, G. L., Middle Paleolithic complex technology and a Neandertal tar-backed tool from the Dutch North Sea, Proceedings of the National Academy of Sciences 116(44), 22081–22087. https://doi.org/10.1073/pnas.1907828116
[45] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1992: Středověká výroba dehtu a smoly na Příbramsku I. Výzkum dehtařského pracoviště u Stěžova, ČSPS 100 – Muzejní a vlastivědná práce 30, 13–25.
[46] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1993: Středověká výroba dehtu a smoly na Příbramsku II, ČSPS 101 – Muzejní a vlastivědná práce 31, 20–28.
[47] NOVÝ, P., 1991: Diplomatické poznámky k donačním listinám českých klášterů a kapitul do konce 12. století, Studia mediaevalia pragensia II, 125–146.
[48] PLEINER, R., 1970: Středověká výroba smoly v Krásné Dolině u Rakovníka, PA LXI, 472–511.
[49] POCHE, E., ed., 1978: Umělecké památky Čech. Díl 2. K–O. Praha.
[50] PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH–L. Praha.
[51] PROFOUS, A.–SVOBODA, J., 1957: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl IV. S–Ž. Praha.
[52] PROKEŠ, L. et al., 2011: Prokeš, L.–Procházková, M.–Kuča, M.–Parma, D.–Fojtík, P.–Humpola, D., Identifikace tmavých smolných hmot z neolitických nálezů na Moravě, SPFFBU M 14–15, 113–130.
[53] RAGEOT, M. et al., 2019: Rageot, M.–Théry-Parisot, I.–Beyries, S.–Lepere, C.–Carre, A.–Mazuy, A.–Filipi, J. J.–Fernandez, X.–Binder, D.–Regert, M., Birch bark tar production: Experimental and biomolecular approaches to the study of a common and widely used prehistoric adhesive, Journal of Archaeological Method and Theory 26, 276–312.
[54] RIBECHINI, E. et al., 2011: Ribechini, E.–Bacchiocchi, M.–Deviese, T.–Colombini, M. P., Analytical pyrolysis with in situ thermally assisted derivatisation, Py(HMDS)-GC/MS, for the chemical characterization of archaeological birch bark tar, Journal of Analytical and Applied Pyrolysis 91, 219–233. https://doi.org/10.1016/j.jaap.2011.02.011
[55] QUITT, E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Studie Geographica 16. Geografický ústav ČSAV. Brno.
[56] REGERT, M. et al., 2019: Regert, M.–Rodet-Belarbi, I.–Mazuy, A.–Le Dantec, G.–Dessi, R., Birch-bark tar in the Roman world: The persistence of an ancient craft tradition? Antiquity 83(372), 1553–1568. https://doi.org/10.15184/aqy.2019.167
[57] SEDLÁČEK, A., 1900: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 12. Čáslavsko. Praha.
[58] SCHALLER, J., 1787: Topographie des Königreichs Böhmen. Sechster Theil. Czaslauer Kreis. Prag und Wien.
[59] SMETANA, J., 1995: K problému translací českých měst ve 13. a 14. století – Zum Problem der Übertragung böhmischer Städte im 13. und 14. Jahrhundert, AH 14, 95–107.
[60] SOMMER, G. J., 1843: Das Königreich Böhmen. Eilfter Band. Časlauer Kreis. Prag.
[61] ŠIMÁK, J. V., 1938: České dějiny. Díl I.5. Středověká kolonisace v zemích českých. Praha.
[62] STACEY, R. J. et al., 2020: Stacey, R. J.–Dunne, J.–Brunning, S.–Deviese, T.–Mortimer, R.–Ladd, S.–Parfitt, K.–Evershed, R. P.–Bull, I., Birch bark tar in early Medieval England – Continuity of tradition or technological revival?, Journal of Archaeological Science: Reports 29, 102118.
[63] TOLKSDORF, J. F.–SCHRÖDER, F., 2016: Rekonstruktion von Holznutzung und Landschaftsgeschichte in einer mittelalterlichen Bergbaulandschaft bei Niederpöbel. Interdisziplinärer Ansatz und methodische Abwägungen, Mitteilungen der Deutschen Gesellschaft für Archäologie des Mittelalters und der Neuzeit 29, 175–182.
[64] TOLKSDORF, J. F.–ELBURG, R.–KNAPP H., 2014: Stand der Forschung zur holozänen, insbesondere mittelalterlichen Landschaftsgeschichte im Erzgebirge und erste Ergebnisse einer Fallstudie bei Niederpöbel, Lkr. Sächsische Schweiz – Osterzgebirge – Stav výzkumu holocenního, především středověkého vývoje krajiny v Krušných horách a první výsledky případové studie pro lokalitu Niederpöbel (okres Saské Švýcarsko – východní Krušnohoří). In: ArchaeoMontan 2014. Ergebnisse und Perspektiven – Výsledky a výhledy. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Beiheft 29 (Smolnik, R., ed.), 215–224. Dresden.
[65] TĚSNOHLÍDKOVÁ, K., 2021: Technologie vrcholně a pozdně středověké keramiky. Hrnčířská produkce Českomoravské vrchoviny 13. a 1. poloviny 14. století. Nepublikovaná disertační práce, ÚAM FF MU, Brno.
[66] TICHÝ, R.–WOLF, V., 2001: Archeologický výzkum na lokalitě Mostek-Souvrať, ZMHK 27, 88–08.
[67] VESELÝ, A., ed., 2018: Jan Antonín Venuto a jeho dílo – Johann Anton Venuto und sein Werk. Havlíčkův Brod.
[68] VLČEK, P.–EBEL, M.–VOJTÍŠKOVÁ, L., 1988: Lukavec. Stavebně historický průzkum zámku. Praha.
[69] VLČEK, P.–SOMMER, P.–FOLTÝN, D., 1997: Encyklopedie českých klášterů. Praha.
[70] WOITSCH, J., 2010: Lesní řemesla v raném novověku: koncept, Český lid 97, 337–362.
[71] WOITSCH, J., 2012: Tradiční výroba dehtu a kolomazi: od dehtařských jam k dvouplášťovým pecím, AT 23, 83–90.
[2] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. 1198–1230 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.
[3] LC I/2: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per Archidioecesim I/2. 1363–1369 (Emler, J., ed.). Pragae 1874.
[4] RDP: Registra decimarum papalium čili: Registra desátků papežských z dioecezí pražské (Tomek, W. W., ed.) Praha 1873.
[5] BRYCHOVÁ, V., 2022: Závěrečná zpráva organické reziduální analýzy keramiky z lokality Veselá-Číčov a Nepomuk-Brdy pro Archeologický ústav Praha AV ČR, v. v. i, 4. Rkp. ulož. v archivu Ústavu jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.
[6] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R.–PETR, L., 2012: Telč – Staroměstský rybník – nálezová zpráva o archeobotanické analýze. Nepublikovaná nálezová zpráva, č. analýzy 34/12. Plzeň.
[7] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R., 2014: Velké Meziříčí – protipovodňová opatření – nálezová zpráva o archeobotanické analýze. Nepublikovaná nálezová zpráva, č. analýzy 28/14. Plzeň.
[8] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R., 2015a: Duchcov, výstavba kanalizace. Nálezová zpráva o archeobotanické analýze. Nepublikovaná nálezová zpráva č. analýzy 46/15. Plzeň.
[9] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R., 2018: Frýdlant, zámecký rybník. Nálezová zpráva o archeobotanické analýze. Nepublikovaná nálezová zpráva, č. analýzy 3/18. Plzeň.
[10] KYNCL, T., 2021: A074/2020 Lukavec-obchvat. Nálezová zpráva o dendrochronologické analýze. Nepublikovaná nálezová zpráva č. analýzy Z 48, Brno.
[11] PLEINER, R., 1968: Nálezová zpráva o výzkumu středověkých smoláren v Krásné Dolině u Rakovníka v letech 1959/1961. Nepublikovaná nálezová zpráva AÚ ČSAV, Praha.
[12] BIALEKOVÁ, D., 1962: Slovanské príbytky a dechtárské jamy v Bojniciach, AR XIV, 823–824.
[13] BOBEK, P. et al., 2021: Bobek, P.–Brejcha, R.–Dejmal, M.–Houška, J.–Johanis, H.–John, J.–Přibylová, M.–Sedláčková, L.–Suchánková, S.–Szabó, P.–Šimík, J., Uhlířství a jeho archeologické doklady – historicko-archeologický pohled na provozování řemesla, AT 32, 31–56.
[14] ČAPEK, L. et al., 2022: Čapek, L.–Procházka, R.–Sedláčková, L.–Těsnohlídková, K.–Slavíček, K.–Plchová, S.–Plzák, J.–Nosek, V.–Zemancová, T., Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích. Výroba – regionalizace – metody – interpretace. Plzeň.
[15] DEFORCE, K.–ANMONTFORT, B.–VANDERKHOVE, K., 2021: Early and High Medieval (c. 650 AD–1250 AD) Charcoal Production and Its Impact on Woodland Composition in the Northwest-European Lowland: A Study of Charcoal Pit Kilns from Sterrebeek (Central Belgium), Environmental Archaeology 26(2), 168–178.
[16] DOBIÁŠ, J., 1927: Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí. Díl 1. Doba předhusitská. Pelhřimov.
[17] EVERSHED, R. P., 2008: Organic residue analysis in archaeology: the archaeological biomarker revolution, Archaeometry 50(6), 895–924. https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2008.00446.x
[18] HEJHAL, P., 2012: Počátky středověké kolonizace české části Českomoravské vrchoviny. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque 14 (Měřínský, Z.–Klápště, J., edd.). Brno.
[19] HEJHAL, P.–HRUBÝ, P.–MARTÍNKOVÁ, L., 2014: Osídlování a kolonizace. In: Pelhřimov. Dějiny českých měst (Martínek, Z., ed.), 26–60. Praha.
[20] HENNIUS, A., 2018: Viking Age Tar Production and Outland Exploitation, Antiquity 92, 1349–1361. https://doi.org/10.15184/aqy.2018.22
[21] HJULSTRÖM, B.–ISAKSSON, S.–HENNIUS, A., 2006: Organic geochemical evidence for pine tar production in middle Eastern Sweden during the Roman Iron Age, Journal of Archaeological Science 33(2), 283–294.
[22] HOLUB, P.–BLECHOVÁ, K., 2017: Život v povodí Želivky na počátku 20. století očima učitelů. Edice odpovědí na národopisné dotazníky z Pelhřimovska z let 1914 a 1919. Pelhřimov.
[23] HRUBÝ, P. et al., 2012: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Hoch, A.–Kočár, P.–Malý, K.–Macháňová, L.–Petr, L.–Štecl, J., Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku, PA CIII, 339–418.
[24] HRUBÝ, P. et al., 2014: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Kočár, P.–Malý, K.–Petr, L., Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku. Archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity 422. Brno.
[25] HRUBÝ, P. et al., 2019: Hrubý, P.–Košťál, M.–Malý, K.–Těsnohlídek J., Středověká úpravna rud u Koječína na Českomoravské vrchovině. K poznání technologií produkce stříbra ve státě posledních Přemyslovců – Eine mittelalterliche Erzaufbereitungsanlage bei Koječín auf der Böhmisch-Mährischen Höhe: Erkenntnisse zur Silbergewinnung im Staat der letzten Přemysliden, AH 44, 635–667.
[26] HRUBÝ, P. et al., 2021: Hrubý, P.–Kmošek, M.–Kočárová, R.–Košťál, M.–Malý, K.–Milo, P.–Těsnohlídek, J.–Unger, J., Mediaeval mining centre of Buchberg on Bohemian-Moravian Highlands. Metal production in The Kingdom of Bohemia (13th–14th centuries), PA CXII, 333–384.
[27] KAISER, K. et al., 2020: Kaiser, K.–Hrubý, P.–Tolksdorf, J. F.–Götz, A.–Herbig, C.–Kočár, P.–Petr, L.–Schulz, L.–Heinrich, I., Cut and covered: subfossil trees in buried soils reflect Medieval forest composition and exploitation of the central European uplands, Geoarchaeology 35, 42–62. https://doi.org/10.1002/gea.21756
[28] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[29] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R., 2015: Archeobotanické analýzy při výzkumu kostela sv. Martina v Krnově. In: Krnov – historie, archeologie (Kolář, F.–Prix, D.–Zezula, M., edd.), 116–121. Ostrava.
[30] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R., 2015b: Rostlinné zbytky In: Plaček, M.–Dejmal, M. et al., Veselí nad Moravou – středověký hrad v říční nivě, 122–145. Brno.
[31] KROUPA, P.–VARHANÍK, J.–ZAVŘEL, J., 2020: Nález fragmentu kamenné raně gotické křtitelnice v obci Křešín, PRP XXVII, č. II, 131–135.
[32] KUČA, K., 1998: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl III. Kolí–Mi. Praha.
[33] KVÁŠOVÁ, M., 2004: Pečeti a typáře městských obcí okresu Pelhřimov. Pelhřimov.
[34] KYPTA, J. et al., 2012: Kypta, J.–Šimůnek, R.–Veselý, J.–Neústupný, Z., Farní kostel sv. Petra a Pavla v Načeradci ve 12.–14. století. Architektura jako odraz sociálních proměn, PRP XIX, č. II, 53–94.
[35] LUCQUIN, A.–MARCH, R. J.–CASSEN, S., 2007: Analysis of adhering organic residues of two "coupes-àsocles" from the Neolithic funerary site "La Hougue Bie" in Jersey: evidences of birch bark tar utilisation, Journal of Archaeological Science 34(5), 704–710. https://doi.org/10.1016/j.jas.2006.07.006
[36] LUDEMANN, T., 1996: Die Wälder im Sulzbachtal (Südwest–Schwarzwald) und ihre Nutzung durch Bergbau und Köhlerei, Mitteilungendes Vereins für Forstliche Standortskunde und Forstpflanzenzüchtung 38, 87–118.
[37] LUDEMANN, T., 2001: Das Waldbild des Hohen Schwarzwaldes im Mittelalter. Ergebnissen euer holzkohleanalytischer und vegetationskundlicher Untersuchungen, Alemannisches Jahrbuch 1999/2000, 43–64.
[38] LUNDY, J. et al., 2021: Lundy, J.–Drieu, L.–Meo, A.–Sacco, V.–Arcifa, L.–Pezzini, E.–Aniceti, V.–Fiorentino, G.–Alexander, M.–Orecchioni, P.–Mollinari, A.–Craig, O. E., New insights into early medieval Islamic cuisine: Organic residue analysis of pottery from rural and urban Sicily, PloS one 16(6), e0252225.
[39] MALIČKÝ, J., 1968: Středověké smolárny v Brdech, VIastivědný sborník Podbrdska 2, 178–179.
[40] MARTÍNEK, Z., 2002: Lukavec v časech dávno minulých. In: Lukavec v proměnách století (Martínek, Z.–Zeman, F., edd.), 9–164, 172–174. Pelhřimov.
[41] MARTÍNKOVÁ, L., 2007: K osidlování severních oblastí Pelhřimovska v předhusitské době, Vlastivědný sborník Pelhřimovska 18, 52–73.
[42] MATLOVA, V. et al., 2017: Matlova, V.–Roffet-Salque, M.–Pavlu, I.–Kyselka, J.–Sedlarova, I.–Filip, V.–Evershed, R. P., Defining pottery use and animal management at the Neolithic site of Bylany (Czech Republic), Journal of Archaeological Science: Reports 14, 262–274.
[43] NEČADA, V., 2020: Topografie kostelní sítě a klérus řečického děkanátu do doby husitské. Nepublikovaná diplomová práce, Historický ústav FF MU, Brno.
[44] NIEKUS, M. J. L. T. et al., 2019: Niekus, M. J. L. T.–Kozowyk, P. R. B.–Langejans, G. H. J.–Ngan-Tillard, D.–Van Keulen, H.–Van Der Plicht, J.–Cohen, K. M.–Van Wingerden, W.–Van Os, B.–Smit, B. I.–Amkreutz, L. W. S. W.–Johansen, L.–Verbaas, A.–Dusseldorp, G. L., Middle Paleolithic complex technology and a Neandertal tar-backed tool from the Dutch North Sea, Proceedings of the National Academy of Sciences 116(44), 22081–22087. https://doi.org/10.1073/pnas.1907828116
[45] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1992: Středověká výroba dehtu a smoly na Příbramsku I. Výzkum dehtařského pracoviště u Stěžova, ČSPS 100 – Muzejní a vlastivědná práce 30, 13–25.
[46] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1993: Středověká výroba dehtu a smoly na Příbramsku II, ČSPS 101 – Muzejní a vlastivědná práce 31, 20–28.
[47] NOVÝ, P., 1991: Diplomatické poznámky k donačním listinám českých klášterů a kapitul do konce 12. století, Studia mediaevalia pragensia II, 125–146.
[48] PLEINER, R., 1970: Středověká výroba smoly v Krásné Dolině u Rakovníka, PA LXI, 472–511.
[49] POCHE, E., ed., 1978: Umělecké památky Čech. Díl 2. K–O. Praha.
[50] PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH–L. Praha.
[51] PROFOUS, A.–SVOBODA, J., 1957: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl IV. S–Ž. Praha.
[52] PROKEŠ, L. et al., 2011: Prokeš, L.–Procházková, M.–Kuča, M.–Parma, D.–Fojtík, P.–Humpola, D., Identifikace tmavých smolných hmot z neolitických nálezů na Moravě, SPFFBU M 14–15, 113–130.
[53] RAGEOT, M. et al., 2019: Rageot, M.–Théry-Parisot, I.–Beyries, S.–Lepere, C.–Carre, A.–Mazuy, A.–Filipi, J. J.–Fernandez, X.–Binder, D.–Regert, M., Birch bark tar production: Experimental and biomolecular approaches to the study of a common and widely used prehistoric adhesive, Journal of Archaeological Method and Theory 26, 276–312.
[54] RIBECHINI, E. et al., 2011: Ribechini, E.–Bacchiocchi, M.–Deviese, T.–Colombini, M. P., Analytical pyrolysis with in situ thermally assisted derivatisation, Py(HMDS)-GC/MS, for the chemical characterization of archaeological birch bark tar, Journal of Analytical and Applied Pyrolysis 91, 219–233. https://doi.org/10.1016/j.jaap.2011.02.011
[55] QUITT, E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Studie Geographica 16. Geografický ústav ČSAV. Brno.
[56] REGERT, M. et al., 2019: Regert, M.–Rodet-Belarbi, I.–Mazuy, A.–Le Dantec, G.–Dessi, R., Birch-bark tar in the Roman world: The persistence of an ancient craft tradition? Antiquity 83(372), 1553–1568. https://doi.org/10.15184/aqy.2019.167
[57] SEDLÁČEK, A., 1900: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 12. Čáslavsko. Praha.
[58] SCHALLER, J., 1787: Topographie des Königreichs Böhmen. Sechster Theil. Czaslauer Kreis. Prag und Wien.
[59] SMETANA, J., 1995: K problému translací českých měst ve 13. a 14. století – Zum Problem der Übertragung böhmischer Städte im 13. und 14. Jahrhundert, AH 14, 95–107.
[60] SOMMER, G. J., 1843: Das Königreich Böhmen. Eilfter Band. Časlauer Kreis. Prag.
[61] ŠIMÁK, J. V., 1938: České dějiny. Díl I.5. Středověká kolonisace v zemích českých. Praha.
[62] STACEY, R. J. et al., 2020: Stacey, R. J.–Dunne, J.–Brunning, S.–Deviese, T.–Mortimer, R.–Ladd, S.–Parfitt, K.–Evershed, R. P.–Bull, I., Birch bark tar in early Medieval England – Continuity of tradition or technological revival?, Journal of Archaeological Science: Reports 29, 102118.
[63] TOLKSDORF, J. F.–SCHRÖDER, F., 2016: Rekonstruktion von Holznutzung und Landschaftsgeschichte in einer mittelalterlichen Bergbaulandschaft bei Niederpöbel. Interdisziplinärer Ansatz und methodische Abwägungen, Mitteilungen der Deutschen Gesellschaft für Archäologie des Mittelalters und der Neuzeit 29, 175–182.
[64] TOLKSDORF, J. F.–ELBURG, R.–KNAPP H., 2014: Stand der Forschung zur holozänen, insbesondere mittelalterlichen Landschaftsgeschichte im Erzgebirge und erste Ergebnisse einer Fallstudie bei Niederpöbel, Lkr. Sächsische Schweiz – Osterzgebirge – Stav výzkumu holocenního, především středověkého vývoje krajiny v Krušných horách a první výsledky případové studie pro lokalitu Niederpöbel (okres Saské Švýcarsko – východní Krušnohoří). In: ArchaeoMontan 2014. Ergebnisse und Perspektiven – Výsledky a výhledy. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Beiheft 29 (Smolnik, R., ed.), 215–224. Dresden.
[65] TĚSNOHLÍDKOVÁ, K., 2021: Technologie vrcholně a pozdně středověké keramiky. Hrnčířská produkce Českomoravské vrchoviny 13. a 1. poloviny 14. století. Nepublikovaná disertační práce, ÚAM FF MU, Brno.
[66] TICHÝ, R.–WOLF, V., 2001: Archeologický výzkum na lokalitě Mostek-Souvrať, ZMHK 27, 88–08.
[67] VESELÝ, A., ed., 2018: Jan Antonín Venuto a jeho dílo – Johann Anton Venuto und sein Werk. Havlíčkův Brod.
[68] VLČEK, P.–EBEL, M.–VOJTÍŠKOVÁ, L., 1988: Lukavec. Stavebně historický průzkum zámku. Praha.
[69] VLČEK, P.–SOMMER, P.–FOLTÝN, D., 1997: Encyklopedie českých klášterů. Praha.
[70] WOITSCH, J., 2010: Lesní řemesla v raném novověku: koncept, Český lid 97, 337–362.
[71] WOITSCH, J., 2012: Tradiční výroba dehtu a kolomazi: od dehtařských jam k dvouplášťovým pecím, AT 23, 83–90.