ArteActa 2023, 10:55-83 | DOI: 10.62804/aa.2023.009
Studie reflektuje přesahy mezi různými kulturami v hrách Niekur Kateřiny Rudčenkové a fake reports Kathrin Röggla a především jazykovou a formální stylizaci obou děl, která autorky řadí k postdramatickému proudu tvorby pro divadlo. Obě autorky se inspirovaly jazykovou stylizací hry Z cizoty Ernsta Jandla, která postdramatické texty předznamenala. Kateřina Rudčenková sleduje ve hře Niekur (2006) česko-litevské, česko/litevsko-ruské a okrajově i česko-německé vztahy. Hra fake reports se zaměřuje na vztah Německa k Americe po útocích 11. září. Jandl i Rudčenková využili jazykovou stylizaci dramatické řeči pro obraz sebeodcizení subjektu i vzájemného odcizení autobiografických hrdinů v partnerském vztahu. Kathrin Röggla naopak využila jandlovskou inspiraci k otevření časoprostoru: v její hře promlouvá americké a německé veřejné mínění. Röggla navazuje na rakouskou tradici kritiky jazyka a inspiruje se vedle Jandla tvorbou Elfriede Jelinek. Podobně jako Jelinek zpřítomňuje v promluvách cizí mínění, mínění pokleslého veřejného a mediálního diskurzu. Postavy obou autorek jsou nositeli textu, v němž zaznívá hlas kolektivního my, hlas svědků, pachatelů, obětí i hlas autorského subjektu.
Zveřejněno: 31. prosinec 2023 Zobrazit citaci
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.