Zprávy památkové péče 2019, 79(4):441-457 | DOI: 10.56112/zpp.2019.4.05

Zlacené plastické dekory v kostele Panny Marie, v kapli sv. Kateřiny a ve spojovací chodbičce na hradě Karlštejně

Jan Klípa1, Markéta Pavlíková2, Adam Pokorný2
1 ÚDU AV ČR
2 AVU

Tázání po koncepci vnitřních prostor hradu Karlštejna, po jejich funkci a s tím související interpretaci jejich výzdoby patří ke konstitutivním tématům české uměleckohistorické medievistiky. Otázka byla a jistě ještě bude řešena z mnoha rozličných úhlů pohledu a z různých metodických pozic. Článek se pokouší o alespoň dílčí zodpovězení řečených otázek na základě materiálových a technologických analýz užitých výzdobných postupů. K jeho hlavním výsledkům patří doklady o jednotném charakteru plastické výzdoby kostela Panny Marie a kaple zv. sv. Kateřiny, relativizující představu o významně časnějším vzniku Ostatkových scén ve srovnání s ostatní výzdobou kostela Panny Marie. Jak v kapli sv. Kateřiny, tak v kostele Panny Marie se také řada motivů opakuje, i když některé postupy zůstávají specifické. Například použití dekorů nanášených a modelovaných štětcem přímo na zdobené ploše se objevuje výhradně v prostoře kaple sv. Kateřiny. Druhým stěžejním přínosem článku je zmapování jednotlivých fází výzdoby v kapli sv. Kateřiny. Nejstarším prvkem jsou obrazy oltářního výklenku. Ve druhé fázi vznikla inkrustace spodního pásu stěn a inkrustované rámování portálu, oken a oltářní niky. Zároveň vznikala řada polopostav českých zemských světců a apoštolů v arkádě na severní stěně. V této fázi rovněž povstala inkrustace chodbičky, po níž se dodnes dochovaly pouze fragmentární stopy při okrajích druhotně omítnutých stěn. Až v poslední fázi pak byly stěny inkrustovány do výše klenby, přičemž se tato úprava vyhnula pásu světeckých hlav. Až s touto poslední fází pak souvisí výjev Exaltatio crucis nad portálkem kaple, který byl nicméně nanesen na starší malbu. S popsanými třemi fázemi souvisí i tři fáze malířské výzdoby klenby. V kapli sv. Kateřiny tedy sledujeme proces, který vedl ke vzniku luxusně vyzdobené prostory, kde hlavní vizuální dojem činilo velkorysé obložení řezanými a leštěnými polodrahokamy orámovanými zlacenými dekorativními pásky, sahající od podlahy až po zářící, celoplošně pozlacenou a reliéfními aplikami zdobenou klenbu. Oltářní stěně dominoval obraz Panny Marie adorované císařským párem, jemuž odpovídal na protější stěně zlacením a vysoce plastickými reliéfními prvky zdobený obraz Pozdvihování sv. Kříže. Nádheru prostory dokreslovaly drahocenné svorníky a okna s vitrážemi. Takto svrchovaně vyzdobená kaple by jistě tvořila důstojnou schránu skvostnému ostatkovému kříži, jak se domníval František Fišer. Zda je však možné předpokládat tuto postupnou proměnu v krátkém období mezi římskou císařskou korunovací Karla a Anny v dubnu roku 1355 a svěcením dvou kaplí na Karlštejně v březnu roku 1357, nebo zda bude třeba počítat spíše s postupným procesem probíhajícím již v době, kdy kaple podle všeho hrála roli nejdůležitějšího prostoru celého hradu (tj. mezi léty 1357 a 1365), musí prozatím zůstat nezodpovězeno.

Klíčová slova: Karlštejn, nástěnné malby, technologické průzkumy, pastiglia, kaple sv. Kateřiny

Zveřejněno: 1. prosinec 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Klípa, J., Pavlíková, M., & Pokorný, A. (2019). Zlacené plastické dekory v kostele Panny Marie, v kapli sv. Kateřiny a ve spojovací chodbičce na hradě Karlštejně. Zprávy památkové péče79(4), 441-457. doi: 10.56112/zpp.2019.4.05
Stáhnout citaci

Reference

  1. Jan Krofta, K problematice karlštejnských maleb, Umění VI, 1958, s. 2-30.
  2. Jiří Fajt (ed.), Magister Theodoricus: dvorní malíř císaře Karla IV. Umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna, Praha 1997.
  3. Zdeněk Chudárek, Příspěvek k poznání stavebních dějin věží na hradě Karlštejně v době Karla IV., Průzkumy památek XIII, 2006, s. 106-138.
  4. František Fišer, Karlštejn: vzájemné vztahy tří karlštejnských kaplí, Kostelní Vydří 1996.
  5. Jakub Vítovský, Několik poznámek k problematice Karlštejna, Zprávy památkové péče XI, 1992, č. 11, s. 1-14.
  6. Jaromír Homolka (rec.), František Fišer, Karlštejn: vzájemné vztahy tří karlštejnských kaplí, Umění XLV, 1997, č. 3/4, s. 391.
  7. Jiří Fajt - Andrea Langer (edd.), Kunst als Herrschaftsinstrument. Böhmen und das Heilige Römische Reich unter den Luxemburgern im europäischen Kontext, Berlin - München 2009.
  8. Dobroslava Menclová, Státní hrad Karlštejn, Praha 1958.
  9. Cennino Cennini, Kniha o umění středověku, Praha 1946.
  10. Anna Bartl et al., Der 'Liber illuministarum' aus Kloster Tegernsee. Edition, Übersetzung und Kommentar der kunsttechnologischen Rezepte, Stuttgart 2005.
  11. Mojmír Hamsík, Pastiglia - původ a technika, Technologia Artis 2, 1992, s. 45-49.
  12. Jilleen Nadolny, Z historie výzkumu technik cínovaného reliéfu - výběr bibiliografie s komentářem, Technologia Artis 4, 1996, s. 42-47.
  13. Ingrid Geelen et al., Imitation and illusion: Applied Brocade in the Art of the Low Countries in the Fifteenth and Sixteenth Centuries, Brussels 2012.
  14. Cennino Cennini, Il libro dell'Arte, Firenze 1839.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.